Desítky obcí se obávají, že Ministerstvo životního prostředí pod tlakem poslanců zavede plošné zálohování PET lahví do navrhované odpadové legislativy. Radnice z okolí Boskovicka proto resort oficiálně žádají, aby své stanovisko neměnil. Shodují se, že zálohování naruší stávající sběrný systém, a zlikviduje malé prodejny.
„I když víme, že Ministerstvo životního prostředí zálohování zatím nepodporuje, tak se obáváme, aby nepodlehlo tlaku neznalé veřejnosti nebo předvolebním slibům politických stran. To, co my dnes potřebujeme, je komplexní řešení plastového odpadu, a ne jen jedné komodity, která nikdy problém s sběrem a recyklací neměla,“ vysvětluje iniciativu 49 radnic Olga Dočkalová, starostka obce Sudice. Radnice se obávají, že venkovské prodejny, které jsou už tak hojně dotované z obecních rozpočtů, nezvládnou vybudovat a zafinancovat zázemí pro zpětný odběr.
Obce se obávají, že přijdou o peníze
Dalším důvodem, proč se mezi radnicemi množí odpůrci zálohování, je využívání dotací na barevné kontejnery. „Tím, že čerpáme dotace na nádoby, tak se zavazujeme ke zvýšení třídění a k plnění tzv. indikátorů. Pokud by bylo zavedeno zálohování PET lahví, které dnes tvoří v průměru 20-25 % plastového odpadu ve žlutých kontejnerech, tak se obce dostanou do situace, kdy budou nuceny vracet dotace, protože nesplnily právě závazné indikátory,“ uvádí otevřený dopis Dobrovolného svazku obcí a společnosti Technické služby Malá Haná, a pokračuje: „A kdo nám pak vrátí nezaviněné finanční ztráty? Stát nebo výrobci minerálek, kteří o zálohování tolik usilují jen proto, aby nemuseli odvádět finance autorizované obalové společnosti, která poté obcím vyplácí odměny za vytříděné množství odpadu a jejich snahu?“
Podle nespokojených radnic by celý systém měl stát zhruba 4 miliardy korun. Upozorňují na to, že by se musely přebudovat prostory v obchodech, neboť plastové láhve by i nadále byly ze zákona odpadem, který podléhá přísným pravidlům pro nakládání. „Již dnes se vytřídí zhruba 80 % z celkové produkce PET lahví; zálohováním se možná po určitých letech dostaneme o tři procenta nahoru. Jedná se o příliš drahý přepych bez výrazného ekologického efektu, který v konečné fázi opět dopadne na nás, zaplatí to obce a občané,“ tvrdí obce ve spoelčném prohlášení.
Ministerstvo s plošným zálohováním nepočítá
Ministerstvo životního prostředí, které je autorem odpadové legislativy, považuje zálohování PET lahví i plechovek za nekoncepční zásah do stávajícího systému třídění odpadů. Zavedení takového systému ale zákon na druhou stranu nebrání. Výrobce či dovozce obalů však musí všude, kde uvádí obaly na trh, umožnit i jejich zpětný odběr. "V praxi by lidé museli některé PET lahve a plechovky nosit zpět do obchodu a jiné do barevných kontejnerů na ulici, například PET od mléka či sirupů či plechovky od oleje nebo konzervy. Stejně tak by se do žlutých kontejnerů měl dále nosit odpad z dalších PET obalů," vysvětlil už dřív Martin Charvát z tiskového oddělení MŽP. Zálohovaná PET láhev je podle Charváta stále lahví na jedno použití.
Zálohování PET lahví prosazuje iniciativa Zálohujme. V otevřeném dopise, který už dříve poslala MŽP, upozorňuje na zjištění Eko-komu, že se v roce 2018 o dva procentní body snížila míra třídění plastů. Naopak produkce plastů se podle ní za poslední desetiletí zvýšila o 40 000 tun. Ministerstvo naopak argumentuje tím, že předloni se zpětně vybralo 81 % PET lahví. Proti zavedení zálohování na PET lahve se již dříve postavil například Svaz pivovarů a sladoven ČR či někteří prodejci.
S pilotním projektem zálohování přišel nedávno internetový prodejce potravin Košík.cz. Spolu s výrobcem Mattoni 1873 slibuje, že láhev se zálohou se následně znovu zpracuje na další PET lahev, dá se takto použít až zhruba padesátkrát. Pro vrácení tříkorunové zálohy, za kterou načte firma kredity zákazníkům, je třeba lahev nemačkat, nechat na ní původní etiketu a víčko a dát ji kurýrovi.*
(red)
