Třídění biodpadu na pardubických sídlištích se zatím moc nedaří. Město ho zavedlo před pěti měsíci na Dubině a Slovanech. Někteří lidé do hnědých kontejnerů házejí odpad, který tam nepatří. Materiál se proto nedá kompostovat a končí na běžné skládce, řekl vedoucí odboru životního prostředí Miroslav Míča.
"Zkušenosti jsou smíšené. Je vidět, že řada lidí chce třídit, ale bohužel jsou lidé, kteří nerespektují, že hnědé nádoby jsou pouze na bioodpad," řekl Míča.
Od října loňského roku do konce letošního února svezly Služby města Pardubic z pěti kontejnerů více než osm tun bioodpadu. "Zatímco s bioodpadem od rodinných domů není problém, ten ze sídlišť vykazuje značné množství znehodnocujících přísad. Zkrátka je stále dost lidí, kteří do hnědých označených kontejnerů vyhodí cokoli. Plasty, igelitové tašky plné komunálního odpadu," dodal.
Město chce dál s tříděním bioodpadu na sídlištích pokračovat. Lépe označí hnědé kontejnery a zahájí osvětovou kampaň, například formou letáků, které lidem dá do schránek. Na podzim vyhodnotí, zda má smysl hnědé kontejnery rozmístit i na jiná sídliště.
"Uvidíme, jak to bude pokračovat v dalších měsících. Snad si ti nepořádní uvědomí, o jak důležitý zdroj nás svým jednáním připravují, a když už sami netřídí, nebudou alespoň mařit snahu ostatních," řekl náměstek primátora Jan Nadrchal (ANO).
Protože z bioodpadu znehodnoceného například igelitem nelze udělat kvalitní kompost, město ho vyhazuje na skládku. Z bioodpadu vytříděného od rodinných domů kompost vyrábí. Do hnědých kontejnerů nepatří směsný odpad ani jídlo, které prošlo tepelnou úpravou. Házet do něj lze slupky od zeleniny, ovoce, hlínu, květiny, rostliny nebo sedliny kávy a čaje.
Obyvatelé rodinných domů mohou v Pardubicích odděleně ukládat bioodpad ze zahrádek a domácností 15. rokem. Do projektu je zapojeno téměř 4000 nemovitostí, včetně 14 základních a 35 mateřských škol. Bioodpad tvoří až třetinu směsného komunálního odpadu, kterého Pardubice ročně vyprodukují zhruba 14.500 tun.
-čtk-*
