Termín, do kdy těžaři mají mít peníze na sanace, se asi prodlouží

Termín, do kdy mají mít těžební společnosti na bankovním účtu veškeré peníze k zajištění sanací a rekultivací pozemků dotčených těžbou, se zřejmě prodlouží. Vyplývá to z vyjádření náměstka ministra průmyslu a obchodu Eduarda Muřického na jednání sněmovního hospodářského výboru. Vláda loni v červnu v rámci novely horního zákona schválila zkrácení termínu pro všechny druhy uhlí a některé další nerosty do 30. června 2022, pro zbytek do 30. června 2025. Nyní samo ministerstvo navrhuje posun.

„Měli jsme jednání, pan ministr (Karel Havlíček – za ANO) jednal se všemi těžaři, zástupci jak těch menších, tak těch větších. Tam padla shoda, vzhledem k té situaci, která je v ekonomice – na rok 2027 pro obě dvě skupiny. To znamená, navrhujeme posunutí na rok 2027, to je stanovisko ministerstva,“ řekl Muřický.

Hospodářský výbor následně většinově podpořil pozměňovací návrh poslance ČSSD Petra Dolínka, který počítá s termínem ještě o tři roky později – tj. v roce 2030. Šlo o vůbec nejvzdálenější termín ze všech pozměňovacích návrhů. K Dolínkovu návrhu zaujalo ministerstvo průmyslu negativní stanovisko.

Možný posun termínů loni schválených vládou dlouhodobě kritizují ekologické organizace. „Lze konstatovat, že z hlediska státu je v rámci principu péče řádného hospodáře nutné požadovat převedení finančních prostředků na sanace a rekultivace do 30. června 2022 na vázané účty, aby bylo eliminováno riziko přenesení odpovědnosti za škody na stát. Toto je zároveň možné bez toho, aby to mělo likvidační důsledky pro česky hnědouhelný sektor,“ píše například se v nedávné analýze pro Hnutí Duha.

Předseda představenstva Těžební unie Pavel Fiala proti tomu v dubnu řekl, že nelze problematiku posuzovat pouze prostřednictvím těžby hnědého uhlí. „Takový pohled je hrubě vytržen z kontextu. Novela se dotkne stovek těžebních firem, které těží také neenergetické suroviny a jakékoliv zkrácení převodu rezerv proti původně plánovanému roku 2035 pro ně může být likvidační,“ zdůraznil. Unie sdružuje přes 100 organizací, mimo jiné těžaře štěrkopísku, kamene a dalšího stavebního materiálu.

Ministr Havlíček před loňským projednáváním novely vládou řekl, že novela má pomoci státu eliminovat případné budoucí výdaje ze státního rozpočtu na odstraňování následků hornické činnosti a likvidace dolů a lomů v případě nezodpovědného hospodaření těžebních společností. Dokument také ruší pětileté období, po které vláda nemůže svým nařízením měnit sazby úhrad z vydobytých nerostů. Novela se však netýká prvního pětiletého období, které začalo v roce 2017.*

(ČTK)

Komentáře ke článku 1

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *