Sněmovna asi prodlouží těžařům lhůtu na peníze pro sanace území

Lhůta, v níž mají těžební firmy shromáždit peníze k zajištění sanací a rekultivací pozemků dotčených těžbou, se zřejmě prodlouží nejméně o dva roky. Počítají s tím poslanecké úpravy novely horního zákona, kterou Sněmovna poslala do závěrečného kola schvalování.

Platný zákon počítá se lhůtou pro financování sanace pozemků po těžbě všech druhů uhlí do 30. června 2022, pro zbytek nerostů do 30. června 2025. Pirátský poslanec Lukáš Černohorský doporučil tuto lhůtu prodloužit jen o dva roky. Sněmovní hospodářský výbor doporučil prodloužení až do poloviny roku 2030, což se vláda s ohledem na současnou situaci těžebních společností rozhodla podpořit.

Možný posun termínů loni schválených vládou dlouhodobě kritizují ekologické organizace. Hnutí Duha považuje za nutné zachovat termín převedení peněz na rekultivace do 30. června 2022, aby bylo eliminováno riziko přenesení odpovědnosti za škody na stát.

Šanci na schválení má i další návrh hospodářského výboru, aby sazbu úhrady z vydobytých nerostů vláda měnila v závislosti na změně referenční ceny zhruba každé dva roky. Poslankyně TOP 09 Helena Langšádlová by chtěla část výnosů z vytěžených nerostů nechat krajům.

Radim Fiala (SPD) navrhl, aby těžební společnosti musely mít sídlo v Česku a aby vstup zahraničních investorů do těchto společností muselo schválit ministerstvo průmyslu a obchodu. Podle Fialy by se nemělo stát, aby právo na průzkum a těžbu českého nerostného bohatství získala „nějaká cizí firma“.

Novela má pomoci státu eliminovat případné budoucí výdaje ze státního rozpočtu na odstraňování následků hornické činnosti a likvidace dolů a lomů v případě nezodpovědného hospodaření těžebních společností. Dokument také ruší pětileté období, po které vláda nemůže svým nařízením měnit sazby úhrad z vydobytých nerostů. Novela se však netýká prvního pětiletého období, které začalo v roce 2017.

(ČTK)

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *