Zhruba do necelých sedmi let bude v Česku vytěžená polovina kamenolomů a docházet budou i ložiska štěrkopísku. Podle dat Ministerstva průmyslu a obchodu dojdou do třiceti let také všechny průmyslové zásoby sklářských a slévárenských písků. Řada průmyslových odvětví tak volá po lepším využití recyklátů a druhotných surovin. Firma LAVARIS proto přišla s know-how, které si dovede poradit s betonem, kameny i sádrokartonem.
Podle Asociace pro rozvoj recyklace stavebních materiálů ČR využití recyklátů ve stavebnictví sice stoupá, nicméně jeho tempo je poměrně pomalé. Přitom vládní Plán odpadového hospodářství pro období 2015 až 2024 požaduje povinné používání recyklátů jako náhrady za přírodní zdroj tam, kde je to technicky možné.
Z dat asociace dále vyplývá, že například v období let 2007 až 2011 dosahoval poměr produkce recyklátů k produkci přírodního kameniva a štěrkopísků hodnoty kolem 4 %. V roce 2017 to už bylo 13,5 %, což je nárůst na třiapůlnásobek. Recyklovaný stavební materiál podle údajů Ministerstva průmyslu a obchodu tvoří pouze cca 15% podíl těžby přírodního kamene, která například v roce 2018 dosáhla objemu asi 14 milionů m3.
I samotná recyklace stavebních nebo demoličních odpadů s sebou však často nese další odpad v podobě odprašků, úlomků nebo odřezků, které je také nezbytně nutné zpracovat, upozorňuje George Karra´a z inovativní společnosti LAVARIS, která se specializuje na bezodpadovou recyklaci. Zbytkový odpad z recyklace nebo znovuzpracování stavebního materiálu se dá s pomocí vhodné technologie dále mlít nebo drtit, aby našel využití v dalších odvětvích. K tomu slouží vysokorychlostní mlýny s extrémně tvrdými patentovanými břity, které dokážou zpracovávat materiál na takzvaný aktivní mikronový prach.
„Tímto způsobem se materiál nejenom homogenizuje, ale zároveň se velikost jeho částic zmenšuje na méně než 50 mikrometrů. Jedinečným způsobem zpracování kamenného a betonového prachu formou takzvané aktivace získává surovina vynikající mechanické a chemické vlastnosti v podobě sjednocení jemnosti, zvětšení měrného povrchu a dokonalé homogenizace směsi. Běžným technologickým postupem není možné tohoto zpracování docílit,“ řekl George Karra´a. Například kamenné odprašky a odřezky, zpracované vysokorychlostním mlýnem na aktivní kamenný prach, tak najdou užití jako plnivo do cementových směsí i jako přírodní materiál pro minerální hnojiva. Stejně tak aktivní betonový prach snižuje vstupní náklady na výrobu lepidla, malty, omítky nebo stavebních tvárnic.
Nejde však jen o tradiční stavební materiál. S rozvojem různých trendů posledních desetiletí ve stavebnictví končí v demoličních odpadech stále častěji materiály, jako je například sádrokarton. Ten se dále nevyužívá, ale přitom jde o materiál, jehož objem neustále narůstá, upozorňuje George Karra´a. „Naše společnost proto ve spolupráci s Fakultou stavební ČVUT v Praze a dalšími průmyslovými partnery vyvinula koncept řešení jeho sběru, separace, recyklace, zpracování a opětovného využití. Jádrem tohoto řešení je recyklační linka s mlýnem, upraveným speciálně pro částečnou rekalcinaci sádry. Součástí řešení jsou samozřejmě i návrhy nových suchých směsí a výrobků s vysokým obsahem sádrokartonového odpadu, aby i tento recyklát měl smysluplné využití,“ dodal.
Vedení inovační společnosti zároveň upozorňuje, že nejefektivněji se dá recyklace odpadů ze stavebnictví i z demolic dosáhnout co nejblíže místu jejich vzniku, ideálně přímo ve výrobě či na stavbě. K tomu slouží právě mobilní recyklační zařízení s vysokorychlostními mlýny, které firma vyvinula k tomu, aby mohly průmyslové podniky minimalizovat vznik odpadů a využít maximum surovin. „Už od roku 2014 společně s Fakultou stavební ČVUT v Praze pracujeme na aplikovaném výzkumu a vývoji různých řešení, která umožňují vhodně rozvíjet opětovné využití stavebních odpadů. Získali jsme také řadu ocenění za naše know-how, ale to všechno musí být podpořeno i ze strany firem, které se zabývají výrobou stavebnin, budováním i demolicemi. Recyklace proto musí vždy začínat už ve výrobním podniku,“ dodal George Karra´a.*
-red-
