Návrh věcného záměru zákona o zapojení obcí do výběru lokality pro hlubinné úložiště jaderného odpadu je připraven pro jednání vlády, jde však na něj s rozporem se svazy zastupujícími zájmy měst a obcí z celé republiky - Svazem měst a obcí, Sdružením místních samospráv a Platformou proti hlubinnému úložišti. V tiskové zprávě to uvedla platforma, jež sdružuje 32 obcí a měst a 16 spolků, které postup státu při hledání úložiště dlouhodobě kritizují.
Svazy podle platformy od zákona očekávají výraznější posílení možností samospráv při rozhodování o úložišti, tak jak je starostům slibováno od roku 2011, kdy začaly první práce na zákoně. Platforma uvedla, že navržená míra zapojení obcí a veřejnosti do rozhodování o výběru lokality pro úložiště je naprosto nedostatečná.
Skutečně efektivní podle ní může být výběr lokality pro úložiště jen tehdy, pokud obce a veřejnost budou moci ovlivnit, zda v dané lokalitě vůbec bude proces pokračovat. To lze zajistit jedině uložením povinnosti Správě úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) vyžádat si před zahájením konkrétního řízení souhlas dotčených obcí, podotkla platforma.
Mezi zvažované lokality pro hlubinné úložiště patří Kraví hora na Žďársku, Čertovka na pomezí Ústeckého a Plzeňského kraje, Březový potok poblíž Horažďovic v Plzeňském kraji, Magdaléna na Táborsku, Čihadlo na Jindřichohradecku, Hrádek na Jihlavsku, Horka na Třebíčsku a další dvě místa nedaleko jaderných elektráren - Na Skalním u Dukovan a Janoch u Temelína.
Podle dřívějších informací má být letos dokončeno hodnocení však devíti potenciálních lokalit pro umístění hlubinného úložiště. Vládě poté bude podán návrh na zúžení jejich počtu, bude se pak rozhodovat mezi čtyřmi. Počet vytipovaných lokalit se má snížit k 30. červnu letošního roku.
"Na těchto čtyřech lokalitách se budou podávat žádosti o stanovení průzkumného území pro zvláštní zásah do zemské kůry. A to po vstupu zákona o zapojení obcí v platnost, nebo po 1. lednu 2023, a to podle toho, co nastane dříve," řekla už dříve mluvčí MPO Štěpánka Filipová.
Platforma uvedla, že konzultace s obcemi z dotčených lokalit, která se uskutečnila v závěru loňského roku v rámci příprav zákona o zapojení obcí do výběru lokality, skončila odmítnutím prakticky všech připomínek obcí.
Úložiště, v němž by měly být trvale v hloubce půl kilometru uloženy tisíce tun vyhořelého paliva z jaderných elektráren, má v ČR vzniknout do roku 2065. Náklady na jeho stavbu a provoz mají podle dřívějších informací dosáhnout zhruba 111 miliard korun. Nyní se vyhořelé palivo z jaderných bloků ukládá do meziskladů přímo v areálech elektráren.*
(ČTK, red)
