Odborům vadí, že vláda odložila schválení výstupů Uhelné komise

Odborům vadí, že vláda minulý týden odložila schválení výstupů Uhelné komise. Materiál s doporučením komise ukončit v ČR využívání uhlí pro výrobu tepla a elektřiny v roce 2038 byl stažen z jednání kabinetu a bude předložen do meziresortního připomínkového řízení. Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) a Odborový svaz pracovníků hornictví, geologie a naftového průmyslu (OS PHGN) uvedly, že nad tímto postupem vlády vyjadřují "zásadní znepokojení".

Termín odklonu od uhlí v ČR vládu rozděluje — pro dřívější odklon od uhlí v roce 2033 jsou ministři za sociální demokracii, podobně se vyjádřil také ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO). Pro bližší datum se na prosincovém zasedání Uhelné komise vyslovil i jeden z jejích předsedů a ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). Naopak podle druhého z předsedů — ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (za ANO) by kabinet neschválením harmonogramu popřel jedenapůlroční činnost komise.

Podobný názor mají i odboráři, podle kterých Uhelná komise jako poradní orgán vlády splnila úkoly, kvůli kterým byla ustanovena. „Uhelná komise předložila na jednání vlády komplexní materiál včetně jednotlivých doporučení. Upozorňujeme také na skutečnost, že v komisi byly zastoupené všechny platformy reprezentující různé sektory, kterých se odklon od uhlí může dotknout. Výstup práce komise je tak opravdu konsensuální,“ uvedly odborové svazy.

Zdůraznily, že závěry komise byly přijaty jasnou většinou — z 19 členů hlasovalo pro závěry 15 členů pro, dva proti a dva se zdrželi. „Komise vládě doporučila jako realistický rok útlumu využití uhlí pro účely výroby elektřiny a tepla v České republice rok 2038. Ovšem pouze za předpokladu, že budou splněné jasně stanovené podmínky. ČMKOS i OS PHGN považují rok 2038 za kompromis,“ sdělili dnes odboráři. Dodali, že na výstupech komise se na jednání tripartity s odbory jednohlasně shodli také zástupci zaměstnavatelů.

Podmínkami útlumu jsou podle usnesení Uhelné komise zejména včasná náhrada uhelných zdrojů jinými a právě zajištění energetické bezpečnosti. Komise se zmínila o dostavbě nových jaderných zdrojů podle stávajícího harmonogramu či úspěšné transformaci teplárenství.

Vláda by podle komise také měla minimálně každých pět let provádět přezkum rozhodnutí v závislosti na vnějších faktorech. Orgán se zároveň v prosinci usnesl, že by do Moravskoslezského, Ústeckého a Karlovarského kraje mělo v příštích letech jít téměř 100 miliard korun, které jim pomůžou vypořádat se s koncem využívání uhlí.

Komise pracovala se scénáři konce využívání uhlí v letech 2033, 2038 a 2043. Hnědé uhlí má nyní největší podíl na výrobě elektřiny v ČR. Podle Energetického regulačního úřadu na ně předloni připadalo asi 40 procent výroby, následovaly jaderné elektrárny s podílem zhruba 35 procent. Černé uhlí mělo předloni podíl na celkové výrobě elektřiny 2,5 procenta, poprvé méně než fotovoltaické elektrárny. Provozovatelem uhelných elektráren je v ČR polostátní ČEZ nebo soukromé firmy Sev.en Energy a Sokolovská uhelná.

Brzký odklon od uhlí v Česku požadují ekologické organizace. Prosazují ukončení provozu uhelných elektráren do roku 2030 a vyšší využití obnovitelných zdrojů, za nejzazší kompromis považují konec uhlí v roce 2033.

(ČTK)*

Komentáře ke článku 1

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *