Kategorie:
Nezařazené

Konec uhelné energetiky v Evropě se blíží

Velcí hráči na evropském energetickém trhu končí s investicemi do uhelných elektráren. Konec uhlí již oznámili dva z pěti největších producentů skleníkových plynů v Evropě, další míří podobnou cestou. S výrobou elektřiny z uhlí se hodlá v příštích letech rozloučit velká část evropských států.

Z patnáctky starých členů EU konečné datum ukončení uhelné energetiky zatím neoznámily pouze Španělsko a Řecko a dosud o něm nerozhodla rovněž ani jedna z postkomunistických zemí. Podle dat celoevropské monitorovací agentury Europe Beyond Coal se v roce 2016 na emisích skleníkových plynů v Evropě nejvíce podílel německý koncern RWE, a to 17 procenty. Následoval Energetický průmyslový holding se sídlem v České republice a polská PGE Group shodně s 9 procenty. Po nich byla s pěti procenty skupina UNIPER, která vznikla odštěpením uhelných elektráren z koncernu E. ON, a sídlí také v Německu. Český ČEZ na pátém místě se na evropských energetických emisích podílel 4 procenty.

RWE oznámila, že se v budoucnu zaměří už jen na výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů
a nebude investovat do uhlí. Také EPH provoz některých svých uhelných elektráren postupně utlumuje, případně chystá jejich konverzi na spalování biomasy.
Třetí v pořadí největších producentů skleníkových plynů v Evropě, polský energetický gigant PGE Group, sice má uhlí stále jako jednu z variant svých dlouhodobých strategických plánů, zároveň ale mezi priority řadí za podmínky ekonomické smysluplnosti celého projektu i výstavbu první jaderné elektrárny v Polsku, nebo budování větrného parku o kapacitě 1 GW na pobřeží Baltského moře. Cílem skupiny je vyrábět přibližně 25 procent elektřiny z obnovitelných zdrojů do roku 2030.

Česká skupina ČEZ hodlá v následujících letech odstavit v uhelných elektrárnách výkon 3 GW. Jako první přestane vyrábět v příštím roce elektrárna Prunéřov 1, odstavení čeká i Elektrárnu Mělník 3 a jeden ze dvou bloků elektrárny Mělník 2. V loňském roce se bezemisní zdroje společnosti ČEZ podílely na celkové produkci elektřiny zhruba 53 procenty. Na počátku devadesátých let byl jejich podíl sotva čtvrtinový. Od té doby společnost investovala do ekologizace svých uhelných zdrojů přes 100 miliard korun.*

Obr. Z patnáctky starých členů EU konečné datum ukončení uhelné energetiky zatím neoznámily pouze Španělsko a Řecko a dosud o něm nerozhodla ani jedna z postkomunistických zemí

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *