Nová legislativa má řadu přechodných ustanovení. Některé nově zavedené povinnosti začaly platit hned, což může být pro jejich aplikaci v praxi poněkud nepříjemné. Mezi nimi najdeme například povinnost odděleného soustřeďování komunálního odpadu u právnických a podnikajících fyzických osob. Pokud firma nebo obecně provozovatel umožní ve své provozovně svým zaměstnancům, klientům nebo návštěvníkům odkládat komunální odpad, musí také zajistit místa pro oddělený sběr papíru, plastů, skla, kovů a biologického odpadu. Jelikož prakticky v každé provozovně jsou koše na odpadky, týká se toto ustanovení v podstatě každého subjektu, od firem až po obchodní centra, nemocnice, školy nebo různé úřady.
S novým zákonem přestaly platit podzákonné předpisy, ale ještě nebyly připraveny nové prováděcí vyhlášky. V nastalém mezidobí vydalo Ministerstvo životního prostředí řadu metodických pokynů, které měly novou legislativu vysvětlit. Metodický pokyn k zařazování odpadů a plnění evidenčních a ohlašovacích povinností, který vyšel 29. června tohoto roku, vysvětluje blíže povinnosti zakotvené v paragrafu 62 zákona o odpadech č. 541/2020 a také vyhlášky č. 8/2021 Sb., o Katalogu odpadů.
Jde o směsný komunální odpad a odpad odděleně soustřeďovaný (tříděný), který pochází z nevýrobní činnosti a je podobný odpadu z domácností. Ustanovení patří mezi ta, která podporují co největší rozvoj třídění a snaží se ho rozšířit z obcí a měst i na firmy a instituce.
Podle legislativy se frakce vytříděné z komunálního odpadu zařazují pod katalogová čísla ze skupiny 20 a vytříděné obalové odpady pod katalogová čísla ze skupiny 15. Obalový odpad, který návštěvnicí a zaměstnanci vytřídí v provozovně, však podle metodického pokynu naplňuje definici komunálního odpadu a je proto zařazen do katalogové skupiny 20. Z tohoto ustanovení je vidět, že se ministerstvo snaží posílit množství odpadů, které lze zařadit pod komunální odpad. Ostatně podle nové definice sem spadá i odpad nepocházející z domácností, který má charakter komunálního odpadu.
Papír, sklo, plasty a kovy, které je nutno odděleně soustřeďovat v provozovnách, jsou běžnou součástí tříděných sběrů. Potíže může způsobovat povinnost třídit biologické odpady. Metodický pokyn zmiňuje dvě katalogová čísla, a to veškerý biologický odpad živočišného i rostlinného původu (20 01 08) a biologický odpad rostlinného původu (20 02 01). Nalézt využití pro soustřeďovaný odpad živočišného původu může být dost značný problém vzhledem k absenci koncových zařízení, tedy bioplynových stanic.
Podle Jany Perutkové ze společnosti SUEZ CZ, a. s., je u biologického odpadu rostlinného původu (slupky z ovoce a zeleniny, zbytky kávy apod.) možné se opřít o paragrafy podporující předcházení vzniku odpadů. Stačí na pracovišti umístit (tam, kde je to možné) kompostér a biologické odpady rostlinného původu kompostovat společně třeba se zelení, která vzniká při údržbě areálu. „Pokud využijete vlastní kompostér, pak se nejedná o odpad s katalogovým číslem, nevedete ho ve své evidenci, neuvádíte na sběrné nádobě, že je to odpad,“ řekla na semináři k nové vyhlášce pořádaném Českou asociací oběhového hospodářství. „Musíte ale poučit zaměstnance, co tam patří,“ dodala.
Společnosti, které z provozních důvodů nemohou mít na pracovišti kompostéry, mají možnost tento typ odpadu předávat do komunitní kompostárny. „Opět to nebude odpad, ale jen zbytek předávaný do komunitní kompostárny, takže není v evidenci. Může to být zajímavé pro některé společnosti, které vykazují svým mateřským závodů úspory nákladů pro nakládání s odpady, nebo se snaží být ekologičtější,“ uvedla Jana Perutková.
Jednou z možností, jak řešit požadavek zákona, je zapojení firmy do obecního systému nakládání s odpady na základě písemné smlouvy. „Je to varianta, nicméně vím, že ne každá obec k tomu má uzpůsobenou obecně závaznou vyhlášku. Obce také často o tento způsob příjmu odpadů nestojí,“ vysvětlila Perutková.
Velký podíl odpadu od živnostníků a různých institucí může teoreticky ovlivnit celkové množství odpadů a ohrozit tak splnění zákonných podmínek pro získání slevy na skládkovacím poplatku. Z tohoto hlediska nejspíš nebudou mít obce problém připojit do obecního systému malé provozovny, jejichž příspěvek odpadů je zanedbatelný. U velkých provozoven a závodů to zřejmě bude horší.
Pak je zde problém s DPH. Na živnostenský odpad je DPH 21 %, na komunální odpad pouze 15 %. Teoreticky by proto například svozová firma měla vyčíslit, jaký byl v odpadu ukládaném na skládku podíl živnostenského odpadu a zohlednit to ve fakturách. Podobný postup je však v podstatě nereálný.
Pokud firmě vznikají z podnikatelské činnosti například papírové nebo lepenkové obaly a zároveň podobné odpady vytřiďují její zaměstnanci a návštěvníci, může firma požádat o tak zvané upuštění od odděleného soustřeďování materiálově stejných odpadů. Žádost musí směřovat na krajský úřad nebo obec s rozšířenou působností. Když úřad o této věci rozhodne, přidělí také katalogové číslo, pod kterým se potom povede jednotná evidence. Ve většině případů bude katalogové číslo přiděleno podle druhu odpadu, který tvoří největší část hmotnosti soustředěného odpadu. „V případě převažujících papírových obalů se zařadí do skupiny 15 (15 01 01), v případě převažujícího komunálního odpadu do skupiny 20 (20 01 01) Katalogu odpadů. Původce zařadí odpad pod druh a katalogové číslo odpadu stanovené v povolení ORP,“ stojí v metodickém pokynu.*
Jarmila Šťastná
Zákon o odpadech 541/2020 Sb., § 62
Povinnosti podnikajících fyzických osob a právnických osob při nakládání s komunálním odpadem
• (1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která umožňuje ve své provozovně nepodnikajícím fyzickým osobám odkládání komunálního odpadu vzniklého v rámci provozovny, musí zajistit místa pro oddělené soustřeďování odpadu, a to alespoň pro odpady papíru, plastů, skla, kovů a biologický odpad.
• (2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která produkuje komunální odpad nebo odpady z obalů z papíru, plastů, skla a kovů, může tyto odpady na základě písemné smlouvy s obcí předávat do obecního systému. V takovém případě se odpady z obalů zařazují jako odpovídající druh komunálního odpadu.
• (3) Pokud právnická nebo podnikající fyzická osoba předá do obecního systému veškerý komunální odpad, jehož je původcem, nevede průběžnou evidenci odpadů podle tohoto zákona ani neplní ohlašovací povinnosti podle tohoto zákona pro odpad, se kterým se do obecního systému zapojila.
• (4) Na provozovatele zařízení, které je součástí obecního systému, se v případě přebírání odpadů v rámci obecního systému nevztahují ustanovení § 17 odst. 1 písm. c), § 18 a 19, pokud neposkytuje za převzaté odpady úplatu.
Časopis Odpady, č.10/2021
Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.
Nenašel by se někdo, kdo by dokázal zastavit hromadné zasílání žádostí o souhlasy k upuštění od třídění plastů a plastových obalů a papíru a papírových obalů? Je to nadměrné zatížení jak podnikatelů, tak pracovníků ORP a nemá to absolutně žádný praktický význam, pouze papírově se možná zvýší produkce tříděného komunálního odpadu, nicméně ve většině případů se výsledná směs podle převládajícího druhu zařadí do skupiny 15, takže tato produkce naopak zázračně klesne. Bylo by třeba zrušit či nahradit inkriminovanopu část metodického pokynu ze dne 29.06.2021 pod nadpisem "Upuštění od odděleného soustřeďování odpadů u původce". Možná by se musel přeformulovat i § 62 zákona, konkrétně i v odstavci 1 zmínit i odpady z obalů. Pak by z definice komunálního odpadu nutně nevyplývalo, že se jedná o komunální odpad a celá směs plastů by se i bez souhlasu zařadila do skupiny 15 a papírů analogicky též.