Kategorie:
Nezařazené

Diskutuje se o dani z oxidu uhličitého

V Německu se v posledních dnech naplno rozproudila debata o zavedení daně z oxidu uhličitého (CO2). Plán ministryně životního prostředí Svenjy Schulzeové (SPD), který má přispět ke snížení produkce tohoto skleníkového plynu, ale zatím rozděluje německou politickou scénu. Naproti tomu veřejnost má názor poměrně jasný - téměř ze dvou třetin je proti takovémuto opatření.

Spolková republika chce do roku 2030 snížit množství emisí CO2 oproti roku 1990 o 55 procent. Už nyní je přitom jasné, že nesplní průběžný cíl, který počítal s tím, že do roku 2020 emise oxidu uhličitého ve srovnání s rokem 1990 klesnou o 40 procent. Jedním z hlavních důvodů je to, že se na rozdíl od jiných oblastí prakticky vůbec nedaří snižovat množství CO2 v silniční dopravě.

Právě zdanění oxidu uhličitého by podle klimatických aktivistů mělo vést k výraznějšímu pokroku v této oblasti. Příslušná daň by totiž zdražila benzin i naftu. Počítá se s tím, že by daň na začátku byla poměrně nízká, aby na ni lidé mohli reagovat, a postupně by se zvyšovala. Modelové výpočty podle veřejnoprávní televize ARD ukazují, že daň ve výši 20 eur (514 korun) na tunu CO2 by litr benzínu pro motoristy zdražila asi o pět centů (1,3 koruny).

Němečtí politici jsou si ale i pod vlivem situace ve Francii dobře vědomi, jak na opatření zdražující pohonné hmoty může reagovat společnost, v níž jsou auta nepostradatelnou součástí života. Ostatně hnutí „žlutých vest“, které ve Francii demonstrují od listopadu 2018, začalo jako protest proti plánovanému zvýšení cen pohonných hmot.*

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *