Časopis Odpady: Změny na trhu s biopalivy; o slovo se hlásí biometan

V květnu totiž vyrazilo na testovací jízdu první auto poháněné palivem, vyrobeným z dřevní štěpky. Toto biopalivo druhé generace vyvinuly laboratoře společnosti Unipetrol výzkumné vzdělávací centrum (UniCRE) z petrochemického holdingu Unipetrol. Výzkumný tým navíc tvrdí, že na rozdíl od současného metylesteru řepkového oleje nehrozí při užití paliva ze štěpky poškození motoru vozidla.

Cílem výzkumného projektu jsou kromě snížení ekologické stopy také levnější pohonné hmoty. Podle Ředitele úseku vývoje a inovací UniCRE Jiřího Hájka by tak mělo vniknout palivo s cenou 0,8 eura. „Nové palivo se chemicky i možnostmi použití zásadně liší od nynějších biosložek první generace, které jsou vyráběny ze zemědělských plodin. Zavedením druhogeneračních paliv získaných technologií Fischer-Tropschovy syntézy se sníží obsah kyslíku a především nenasycených uhlovodíků způsobujících možný vznik polymerních úsad v palivovém sytému osobních vozidel,“ řekl Hájek při veřejné testovací jízdě. „Zjednodušeně řečeno, jde o přimíchání frakcí s odlišnými body varu k podobným rafinérským proudům a jejich následnou úpravu na produkty vhodné pro výrobu kvalitních motorových paliv,“ dodal. Z metru krychlového dřevní štěpky lze podle něj vyrobit 40 litrů paliva.

Litvínovská rafinérie, kde výzkumný tým působí, ale nezůstává jen u toho. Laboratoře provádějí další provozní test, kdy je ke standardní fosilní surovině přimícháván upotřebený rostlinný olej. „Pokud získáme prostředky z veřejných zdrojů, plánujeme zkoumat také procesy spojené s pěstováním vodních řas v otevřených nádržích s využitím odpadního oxidu uhličitého ze spalování fosilních paliv nebo jiných dílčích výrobních procesů a následné využití produkované biomasy jako energetické suroviny,“ dodal Hájek.

Biopalivům vládne řepka

Podle ministra zemědělství Miroslava Tomana (ČSSD) Česko naplňuje evropskou směrnici ohledně přidávání biosložky do pohonných hmot, a za řepku, jakožto hlavní složku paliva z obnovitelných zdrojů, zatím neexistuje adekvátní náhrada. Uvedl to poté, co vláda loni v dubnu odmítla zrušení povinného přimíchávání biopaliv do benzinu a nafty, které navrhla skupina poslanců v čele s Piráty. Toman návrh komentoval s tím, že by změna nepřinesla kýžený pokles zájmu zemědělců o pěstování řepky. Pouze by šla na vývoz.

O slovo se hlásí biometan

Ani biopaliva druhé generace ale nejsou podle části odborné veřejnosti vhodným řešením. Například zástupci Komory obnovitelných zdrojů energie (KOZE) a oborového sdružení CZ Biom na červnovém setkání s novináři oznámili, že je podle nich reálné, aby 150 až 200 stávajících bioplynových stanic přešlo na výrobu biometanu. Dohromady by ho mohly vyrábět údajně až 500 milionů kubíků ročně. Vzhledem k levnějšímu výrobnímu procesu a nižším emisím by tak bioCNG mohl směle konkurovat i palivům, vyráběným z biomasy.

V Česku bylo v roce 2017 podle zástupců odborových sdružení 404 zemědělských bioplynových stanic s instalovaným výkonem 318,2 megawattu. „V případě vhodného nastavení legislativy a podpory, která bude příznivá pro využití dostupného potenciálu, může instalovaný výkon v roce 2030 dostáhnout 372 MW v bioplynových stanicích a 100 MW v biometanových stanicích,“ uvedl Jan Habart z CZ Biom.

Europarlament má jasno

Už na podzim 2018 přijali poslanci Evropského parlamentu nový závazný cíl v oblasti obnovitelných zdrojů energie. „Do roku 2030 by se energetická účinnost v EU měla zvýšit o 32,5 %. Podíl energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie by měl ve stejnou dobu dosáhnout alespoň 32 %. Oba cíle by měly být v roce 2023 přehodnoceny, pokud by se však měly měnit, tak pouze směrem nahoru, snížit se nemohou,“ stojí ve zprávě EP. Produkce biopaliv první generace je podle poslanců spojená s rizikem konverze půdy, na které nedocházelo ke kultivaci plodin – například pozemků s travnatými porosty či lesy, na půdu využívanou k produkci potravin. Využívání biopaliv první generace se proto od roku 2030 nebude považovat za součást úsilí o dosažení cílů EU v oblasti obnovitelných zdrojů energie. „V rámci kalkulace dosahování těchto cílů bude příspěvek první generace biopaliv od roku 2019 postupně snižován a v roce 2030 dosáhne nulové úrovně,“ uvádí dál zpráva. Zpravodaj směrnice o energetické účinnosti Miroslav Poche (ČSSD) uvedl, že se zvýšením energetické účinnosti sníží také spotřeba a s ní i účty za energie. „Zároveň je to výborná zpráva pro konkurenceschopnost evropského průmyslu, která přinese snížení nákladů a povzbuzení investic.“

Dva giganti proti sobě

Mezi největší tuzemské zpracovatele řepkového semene a výrobce metylesteru patří společnost Preol z holdingu Agrofert. Právě Agrofertu nabízela v roce 2001 vláda v čele s nynějším prezidentem Milošem Zemanem státní podíl v Unipetrolu. Cena téměř 12 miliard korun se ale tehdejšímu majiteli a dnešními premiérovi Andreji Babišovi (ANO) zdála nakonec příliš vysoká i přesto, že o Unipetrol měl tehdy zájem. O tři roky později koupil podíl od státu polský petrochemický podnik PKN Orlen, se kterým se Agrofert dohodl na odkoupení podílu v několika dceřiných firmách Unipetrolu. Šlo o společnosti Kaučuk, Agrobohemia, Aliachema, Paramo a Chemopetrol. Po privatizaci však PKN Orlen podíly neprodal. Agrofert následně podal na polskou firmu několik žalob navazujících na předchozí arbitráže. Uspěl s jednou z nich, když v roce 2009 soud nařídil Polákům zaplatit smluvní pokutu zhruba 2,45 miliardy. Spory se táhly až do května 2017, kdy Ústavní soud stížnost Agrofertu odmítl.*

(sol)

článek z časopisu Odpady 7/2019

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *