Časopis Odpady: Obce si s povinným sběrem olejů a tuků poradily bez větších problémů

Řada obcí a měst třídila jedlé oleje a tuky ještě před zavedením jejich povinného sběru od začátku letošního roku. Podle Ministerstva životního prostředí je patrné, že se mnohé radnice na novinku poctivě připravovaly. Spotřeba rostlinných tuků přitom za poslední desítky let několikanásobně vzrostla.

Podle údajů Ministerstva životního prostředí (MPŽ) v roce 2016 pouze deset procent obcí z celkového počtu 6258 třídilo oleje a tuky, přičemž jich vysbíralo 88 tun. O rok později už zhruba 900 obcí a měst vybralo 192 tun jedlých olejů a tuků. V roce 2018 to pak už to bylo již 375 tun.

„Z těchto údajů je zřejmé, že se obce na plnění povinnosti připravovaly,” uvedla Dominika Pospíšilová z tiskového oddělení resortu s tím, že lze předpokládat pokračování tohoto vzestupného trendu.

KONTEJNERY I SBĚRNÉ DVORY

Například v Pardubicích začali s rozmísťováním prvních kontejnerů na tuky v roce 2018. Město umístilo nejprve do svého obvodu Dubina pět oranžových kontejnerů, aby si vyzkoušelo zájem lidí. Za rok tam obyvatelé odnesli 405 kilogramů olejů a tuků. Loni na jaře pak k pěti nádobám přibyla ve městě další dvacítka kontejnerů v městských obvodech I, II, III a V. Většinou jsou na místech s dalšími sběrnými nádobami na papír, sklo a plasty.

S předstihem zavedli sběr olejů a tuků do kontejnerů také například v Karviné, kde je lidé sice už předtím mohli odevzdávat do sběrného dvora, ale podle vedení města o to velký zájem neměli. „V této bezplatné službě bude sběrný dvůr nadále pokračovat, ale lidé ji dosud příliš nevyužívají. Oleje a tuky tak dnes nejčastěji končí v toaletách a domovních odpadech, tím je kanalizace tuky znečišťována a zanášena. Město očekává, že síť sběrných nádob rozmístěných po celém městě osloví svou dostupností občany, kterým není ekologie lhostejná,“ uvedl už dřív mluvčí karvinského magistrátu Lukáš Hudeček.

Podobně ještě před zavedením povinného sběru začali s rozmisťováním kontejnerů na oleje také třeba Nymburce, Opavě, Rakovníku a řadě dalších obcí a měst.

Naopak ponechat sběr tuků a olejů pouze ve sběrných dvorech se rozhodli například v Liberci, České Lípě, Turnově nebo Jablonci nad Nisou. „My však máme pět sběrných dvorů, rozhodli jsme se pro ně proto, že hrozí velké riziko zahoření, tak aby byly nádoby pod dohledem,“ vysvětlila už dřív mluvčí jabloneckého magistrátu Jana Fričová.

TUKŮ VYHAZUJEME STÁLE VÍC

Podle dat Českého statistického úřadu spotřeba tuků na osobu stále roste. V roce 2017 spotřeba rostlinných tuků a olejů na osobu činila 17,6 kilogramu. To je 2,5krát více než v roce 1948, kdy dosahovala sedmi kilogramů. V roce 2018 tato spotřeba opět mírně vzrostla na 17,7 kg na hlavu.

Jak už dříve upozornilo MŽP, upotřebené jedlé oleje a tuky velmi často končí v kanalizacích a následně v čistírnách odpadních vod, kde ucpávají potrubí a způsobují další problémy. Tuk se totiž usazuje na stěnách kanalizace, kde tuhne a nabaluje na sebe další nečistoty, jak vysvětlil Martin Srb, manažer útvaru technologie vod Pražských vodovodů a kanalizací (PVK). Na tuky a oleje se lepí ubrousky, hygienické potřeby, hadry a další nečistoty. Důsledkem jsou například ucpaná čerpadla nebo narušení biologického stupně čištění odpadních vod.

„Čistírny odpadních vod jsou sice vybaveny lapači tuků, avšak i ony mají omezené kapacity, které především v době svátků nestačí. Odpadní vodu čistí bakterie, na něž mají tuky negativní vliv. Čistírny pak proto mohou pěnit, nebo v některých místech i zahnívat. To vše snižuje kvalitu vyčištěné vody a samozřejmě i zvyšuje náklady na provoz čistírny odpadních vod,” uvedli pražští vodohospodáři ve své každoroční předvánoční výzvě. „Stoka je také z litinového materiálu a dochází tak k rychlejšímu ochlazení odpadní vody a intenzivnímu srážení tuku,“ vysvětlil mluvčí Pražských vodovodů a kanalizací Tomáš Mrázek.

Například vedení Českého Krumlova se kvůli častým problémům s ucpanou kanalizací loni v létě rozhodlo kontrolovat vypouštění nevhodného odpadu do kanalizace, a intenzívněji dohlížet i na restaurace.

Došlo totiž k případu, kdy tuky na několika místech ucpaly kanalizaci, a vznikla havárie, kvůli které také unikla odpadní voda do Vltavy. Město tehdy do mimořádného čištění investovalo 300 000 Kč. Roční náklady na čištění se pohybují okolo 1,5 až dvou milionů korun.

ZAJÍMAVÁ KVALITNÍ SUROVINA

Upotřebené jedlé oleje a tuky jsou přitom podle MŽP kvalitní surovinou, která po zpracování může sloužit pro výrobu metylesteru jako přídavku k pohonným hmotám, nebo po regeneraci mohou být využity v různých odvětvích (chemický, gumárenský, dřevařský průmysl). „Upravené odpadní oleje se dají přidávat k pohonným hmotám (výroba biopaliv), nejjednodušší ale je jejich energetické využití při výrobě tepla a elektřiny,“ uvedl už dříve Ondřej Charvát za MŽP.

Důvodem k zavedení povinného sběru byla také nutnost plnění cíle snížení množství bioodpadů ukládaných na skládky podle Směrnice o skládkování odpadů a dále také snížení celkového množství odpadů ukládaných na skládky.

„MŽP by ze strany obcí přivítalo další zlepšování možností pro občany odevzdávat použité tuky a oleje i jejich větší informovanost o nich,” dodala za resort Dominika Pospíšilová.*

(sol)

 

Článek z časopisu Odpady č.6/2020

Komentáře ke článku 1

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *