Časopis Odpady: Nový Akční plán EU pro oběhové hospodářství

Když byly v unii v roce 2018 schváleny směrnice pro oběhové hospodářství, hovořilo se hlavně o tom, o kolik budeme muset navýšit sběr komunálních odpadů a jejich recyklaci. Nyní přichází Evropská komise s akčním plánem dalších opatření, která zahrnují mnohem širší oblast, než jen odpadové hospodářství. Plán je součástí Zelené dohody (Green Deal), jež má Evropu přizpůsobit přísným klimatickým cílům.

Materiál byl zveřejněn 11. března, tedy prakticky v okamžiku, kdy se v Evropě naplno rozjížděla krize kolem koronaviru. Kvůli ní bylo odloženo zveřejnění řady strategií, například pro ochranu biodiverzity nebo strategie týkající se surovin. Server Euroactive však cituje hlasy z komise, podle nichž je odklad o několik týdnů bezvýznamný u dokumentů, jejichž dosah je nastaven na desítky let.

To je také případ Akčního plánu pro oběhové hospodářství. Podstatné na něm je, že se nesoustřeďuje jen na konec cyklu výrobků, tedy na odpady. Dotýká se celého životního cyklu – výroby, designu, obalů, zpracování surovin či životnosti výrobků. To vše má být klíčem k předcházení vzniku odpadů, teprve potom má následovat efektivní nakládání s odpady.

Snaha o účinnější využívání zdrojů se opírá o fakt, že těžba a zpracování zdrojů se z poloviny podílí na emisích skleníkových plynů a je hlavním důvodem úbytku biodiverzity a nedostatku vody. Přechod na oběhové hospodářství má být zajištěn řadou různých opatření, zejména legislativních, zároveň je nutné minimalizovat zátěž pro občany a podniky. „EU musí urychlit přechod na model regenerativního růstu, který umožní posunout se ke spotřebě zdrojů v mezích možností naší planety, a usilovat o zdvojnásobení míry využití oběhového materiálu v nadcházejícím desetiletí. Udržitelné produkty, služby a obchodní modely se stanou pravidlem a spotřební návyky se změní tak, že především již nebude vznikat žádný odpad,“ říká se vizionářsky v úvodu akčního plánu. Transformační změny přitom nelze dosáhnout samostatně, Evropa má být světovým lídrem přechodu na oběhové hospodářství.

Udržitelná výrobková politika

Existující právní předpisy EU již do určité míry zahrnují požadavky na udržitelnost a ekodesign, byť zatím v omezené míře a často jen na dobrovolném základě (energetická účinnost ve směrnici o ekodesignu). Zatím však neexistuje legislativa, která by „oběhovost“ nastavila plošně, což je jedním z cílů akčního plánu. Požadavky ekodesignu by se měly vztahovat na co nejširší spektrum výrobků i na jiné aspekty, než je energetická účinnost.

Veřejné zakázky a ochrana spotřebitele

Kupní síla veřejných orgánů představuje podle akčního plánu až 14 % HDP EU a může sloužit jako významná hybná síla zvýšení poptávky po udržitelných produktech. Aby využila tohoto potenciálu, navrhne komise v legislativě minimální povinná kritéria a cíle pro zelené veřejné zakázky. Předpokládá se zavedení dalších opatření, o nichž se už dlouho mluví: právo na opravu, dostupnost náhradních dílů, v případě elektroniky možnost modernizace produktů. Společnosti také budou muset dokládat svá environmentální tvrzení, používaná v marketingu. Spotřebitelé tak mají být lépe chráněni před greenwashingem, tedy takzvaným lakováním nazeleno.

Průmysl

Pro podporu zavádění oběhového hospodářství v průmyslu chce komise upravit směrnici o průmyslových emisích a začleňovat postupy „oběhovosti“ do připravovaných dokumentů o nejlepších dostupných technikách (BAT). Podporovány mají být biotechnologie, mapovány zdroje, zavedena certifikace environmentálních technologií a rozšířeno poradenství pro malé a střední podniky.

Klíčové výrobky

Akční plán vyjmenovává klíčové výrobky, jimž by se měla věnovat zvláštní pozornost. Vedle již známých skupin, jako jsou plasty, autovraky, baterie nebo elektronika, se hovoří o textilu, nábytku a výrobcích s vysokým dopadem na životní prostředí, jako ocel, cement a chemické látky. Další skupiny výrobků by měly postupně následovat.

Ještě v tomto roce chce komise zpracovat revizi právních předpisů EU týkajících se baterií, obalů, vozidel s ukončenou životností a nebezpečných látek v elektronických zařízeních s cílem předcházet vzniku odpadů, zvýšit obsah recyklovaných materiálů, podporovat čistší toky odpadů a zajistit vysoce kvalitní recyklaci.

Nejrychlejirostoucím tokem odpadů je elektronika. Roční míra růstu činí 2 %, v EU se však recykluje méně než 40 %. Elektronické výrobky jsou na prvním místě při zavádění ekodesignu, který bere v úvahu energetickou účinnost, opravitelnost, možnost modernizace, opětovné použití a recyklaci. Podle komise je třeba prověřit možnost zavedení společné nabíječky nebo celoevropského systému pro zpětný odběr mobilních telefonů, tabletů a nabíječek. U baterií se uvažuje o omezení používání nenabíjecích baterií.

Pro výrobu aut, respektive zpracování a recyklaci autovraků bude nutné prosazovat otázky týkající se designu, případně zvážit zavedení povinného recyklovaného obsahu v některých materiálech. Jako nadějný se označuje koncept „produkt jako služba“, kdy výrobek fakticky zůstává v majetku výrobce po celou dobu životnosti a ten je odpovědný jak za provoz, tak za odpovídající využití odpadu.

Obalů se v Evropě v roce 2017 vyprodukovalo celých 173 kg na osobu. Komise chce, aby do roku 2030 byly všechny obaly na trhu opětovně použitelné nebo recyklovatelné způsobem, který je z ekonomického hlediska přijatelný, a chce za tím účelem upravit směrnici 94/62/ES o obalech. V oblasti ekodesignu se bude zkoumat, zda by šlo snížit komplexnost obalových materiálů, tedy zamezit, aby byly v jednom obalu kombinovány různé materiály, což nyní komplikuje recyklaci. U bioplastů, které jsou dnes častým předmětem greenwashingu, se bude posuzovat, jestli představují skutečně přínos pro životní prostředí v porovnání s klasickými plasty.

Zavedení povinných kvót pro obsah recyklovaného materiálu předpokládá vypracování pravidel pro měření obsahu recyklovaného podílu ve výrobcích.

Výroba textilu se zvyšováním podílu „fast fashion“ stále více zatěžuje životní prostředí. Proto i u textilu navrhuje akční plán sledovat ekodesign, vysokou (blíže nespecifikovanou) úroveň tříděného sběru textilních odpadů nebo podporu recyklace prostřednictvím rozšířené odpovědnosti výrobce (tj. zpětným odběrem). Podporuje se i model „produkt jako služba“.

V oblasti stavebnictví, které spotřebuje polovinu všech vytěžených materiálů, chce komise zavést požadavky na obsah recyklovaných materiálů pro některé stavební výrobky nebo začlenit posuzování životního cyklu do zadávání veřejných zakázek.

Méně odpadu

Oběhové hospodářství je klíčovým termínem i v oblasti odpadů. Dokument Evropské komise konstatuje, že navzdory úsilí v samotné unii i jednotlivých státech neklesá množství vyprodukovaného odpadu. Celkově vznikne na každého občana EU pět tun odpadů ročně, komunálního odpadu se vyprodukuje v průměru kolem 500 kg na osobu. Řada států zřejmě nesplní již nastavený cíl pro rok 2020, kterým je recyklace 50 % komunálního odpadu. Přesto nastavuje akční plán další cíl: do roku 2030 snížit množství zbytkového (nerecyklovaného) komunálního odpadu ještě o polovinu.

Komise uvažuje o harmonizaci systémů tříděného sběru odpadu: „Návrh se zaměří zejména na nejúčinnější kombinace modelů tříděného sběru, hustotu a dostupnost sběrných míst tříděného odpadu, a to i ve veřejných prostorách, přičemž se zohlední regionální a místní podmínky od městských oblastí až po nejvzdálenější regiony,“ říká se v dokumentu.

Aby se zvýšila důvěra v používání druhotných surovin, je nutné zachovat čisté recyklační toky. Budou se hledat řešení pro vysoce kvalitní třídění, odstraňování znečišťujících látek z odpadu a rozvoj systémů pro informace o látkách, vzbuzujících mimořádné obavy. Legislativa má podpořit přechod odpad–neodpad a užívání vedlejších produktů.

Klíčové je podle akčního plánu vytvoření dobře fungujícího trhu EU s druhotnými surovinami a rozvoj recyklace na evropském území. Tím má být omezena závislost Evropy na vývozu odpadů do zahraničí a nelegální vývozy (zejména v době, kdy třetí země již tento odpad odmítají). Označení „recyklováno v EU“ se má stát referenčním kritériem pro kvalitní druhotné materiály.

Regiony, města i jednotlivci

Tato kapitola je v akčním plánu uvedena dlouhým sdělením, že oběhové hospodářství přispěje k zvýšení počtu pracovních míst. „Lze očekávat, že oběhovost bude mít celkově pozitivní čistý dopad na tvorbu pracovních míst za předpokladu, že pracovníci získají dovednosti, které jsou pro ekologickou transformaci potřebné.“ Následuje opět odstavec psaný typicky bruselským stylem o tom, jak kombinací politik, přístupů, agendy a paktů dojdeme k žádoucímu cíli. Nicméně je zde jednoznačný příslib, že transformace bude podporována z fondů EU, jmenovitě z fondů soudržnosti, z investičního plánu Zelené dohody pro Evropu a programu InvestEU. Komise chce podporovat širší využití ekonomických nástrojů, jako jsou ekologické daně, včetně daní za skládkování a spalování, a umožní členským státům používat sazby daně z přidané hodnoty na podporu činností oběhového hospodářství zaměřených na konečné spotřebitele, zejména na opravárenské služby.

Prosazování

Tak rozsáhlé změny nemohou být úspěšné, budou-li omezeny pouze na prostor Evropy. Akční plán proto deklaruje svůj zájem prostřednictvím diplomacie spolupracovat s celým světem, respektive tyto otázky prosazovat v rámci světového společenství. Jde například o snahu, aby využívání přírodních zdrojů nepřesahovalo místní, re-gionální nebo celosvětové prahové hodnoty a aby dohody o volném obchodu odrážely cíle oběhového hospodářství.

„Přechod k oběhovému hospodářství bude systémový, hluboký a transformační, a to v EU i mimo ni. V některých případech bude mít rušivý dopad, a proto musí být spravedlivý,“ konstatuje dokument. Komise vyzývá orgány a instituce EU, aby tento akční plán přijaly za svůj a aktivně přispěly k jeho provádění. Zároveň vybízí členské státy, aby přijaly nebo aktualizovaly své vnitrostátní strategie, plány a opatření v oblasti oběhového hospodářství. Posíleno má být monitorování vnitrostátních plánů a opatření pro urychlení přechodu k oběhovému hospodářství. Nové ukazatele, vycházející z evropských statistik, budou sledovat propojení mezi oběhovostí, klimatickou neutralitou a strategií nulového znečištění.*

Jarmila Šťastná

 

Článek z časopisu Odpady č.06/2020

Komentáře ke článku 1

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *