Časopis Odpady: Co vláda slíbila a co nakonec dala

Nikdo vám nedá tolik, jako já vám mohu slíbit. Fráze je to sice už trochu otřepaná, ale platí vždy a všude. Vybrali jsme proto několik slibů z programového prohlášení druhé vlády Andreje Babiše (ANO), které se týkají odpadového hospodářství, a podívali se na to, jak je kabinet zvládl nebo nezvládl splnit.

Odpadní vody

„Zvýšíme podporu inovativních způsobů likvidace odpadních vod (např. domácí čistírny odpadních vod)…“

Z poslední dotační výzvy, která skončila letos 30. června, vzniklo za tři a půl roku asi 2400 domovních čistíren odpadních vod. Celkem 58 obcí načerpalo finanční pomoc za více než 200 milionů korun.

Ministerstvo životního prostředí aktuálně spouští další dotace, kde je na čistírny vyhrazeno 300 milionů korun. V rámci národního programu Životní prostředí 2021 až 2023 je připravená celkem dvacítka výzev, na které půjdou více než tři miliardy korun. Podporu čištění a využívání vod proto hodnotíme jednoznačně jako splněnou.

Oběhové hospodářství

„V zájmu posílení strategické surovinové bezpečnosti a soběstačnosti budeme prosazovat principy oběhové ekonomiky.“

Od letošního ledna platí novela zákona o zadávání veřejných zakázek z dílny Ministerstva pro místní rozvoj, která zavedla povinnost férového veřejného zadávání a inovací tam, kde je to možné. Ministerstvo životního prostředí také už v roce 2017 připravilo sadu detailních metodik pro zadávání takzvaných zelených veřejných zakázek, kterou si může kdokoliv bezplatně obstarat a kterou resort průběžně aktualizuje. Z operačního programu Životní prostředí chce také MŽP vyčlenit bonus na nákup některých produktů, které budou obsahovat určitý podíl recyklovaných plastů.

I přesto, že je podpora oběhového hospodářství těžko uchopitelná a změřitelná disciplína, podnikl kabinet konkrétní kroky, které lze v praxi používat a na dalších pracuje. Slib proto hodnotíme jako průběžně plněný.

Zákon o odpadech

„Do konce roku 2018 předložíme nový zákon o odpadech směřující k zásadnímu snížení objemu odpadů končících na skládkách, a naopak k lepšímu třídění a recyklaci. Navrhneme komplexní systém motivující občany i obce ke snížení množství odpadů (tzv. recyklační sleva).“

Do konce roku 2018 byly projednány pouze dílčí novely stávajícího zákona a nová odpadová legislativa se dostala poslancům k projednání až v roce 2019. Slibovaný zákon nabyl účinnosti letos v lednu. Zavádí zvyšování poplatků za ukládání odpadu a v souvislosti s tím přináší i recyklační slevu, která má obce motivovat, aby plnily požadavky míry třídění komunálního odpadu. Za část odpadu zůstane poplatek nynějších 500 korun za tunu. Letos to bude 200 kilogramů na obyvatele, váha však postupně klesne na 120 kilogramů pro rok 2029. Nad uvedenou hmotnost bude poplatek v letošním roce činit 800 korun za tunu odpadu, každoročně poroste až na 1850 korun za tunu v roce 2029.

Odpadový zákon se sice opozdil, ale i tak hodnotíme vládní slib jako splněný, neboť obsahuje všechny dopředu avizované nástroje.

Kotlíkové dotace

„Urychlíme projekt kotlíkových dotací s cílem vyměnit až 100 tisíc nejstarších domácích kotlů na pevná paliva nejpozději do konce roku 2019. Zároveň budeme hledat další finanční prostředky pro pokračování tohoto projektu.“

Dosud byly v kotlíkových dotacích od roku 2015 vyhlášeny tři výzvy. Zatím žadatelé pořídili 85 000 kotlů a z dotací bylo vyplaceno 9,3 miliardy korun. O kotlíkové dotace si lidé mohou požádat do počátku září 2022, kdy začne platit zákaz využívání starých kotlů. MŽP na ně aktuálně vyjednalo další peníze, které mají pokrýt výměnu nejméně dalších 150 000 kotlů. Nově se také systém zaměřuje na domácnosti s nižšími příjmy, kterým pokryje větší část výdajů za nový kotel.

Rovných sto tisíc kotlů se sice do konce roku 2019 vyměnit nepodařilo, ale i přesto se tomu číslo nových tepelných zdrojů silně přibližuje. Na slibu se navíc stále průběžně pracuje.

Energetický mix

„Výroba elektrické energie bude zajištěna mixem zdrojů založeným na rostoucím podílu jaderné energetiky a obnovitelných zdrojů, a naopak postupném poklesu výroby v uhelných elektrárnách.“

Hnědé uhlí má stále největší podíl na výrobě elektřiny v Česku. Podle dat Energetického regulačního úřadu na ně předloni připadalo asi 40 procent výroby, následovaly jaderné elektrárny s podílem zhruba 35 procent. Černé uhlí mělo podíl na celkové výrobě elektřiny 2,5 procenta, poprvé méně než fotovoltaické elektrárny.

Vláda sice schválila model financování bloku jaderné elektrárny v Dukovanech a založila Uhelnou komisi, která projednává odklon od uhlí, avšak k žádné zásadní slibované změně dosud nedošlo. I přesto, že kabinet podnikl konkrétní kroky správným směrem, hodnotíme slib jako zatím nesplněný.

Těžební poplatky

„Zajistíme, aby do regionů postižených těžbou směřoval vyšší podíl z těžebních poplatků.“

Letos v únoru podepsal prezident novelu horního zákona, díky níž může stát snadněji zvyšovat těžební poplatky a nebude poskytovat další moratoria na jejich stabilizaci. Podíl, který z poplatků získají obce postižené těžbou, však tato novela nemění. Dokument ruší pětileté období, po které vláda nemůže svým nařízením měnit sazby úhrad z vydobytých nerostů, ale novela se netýká prvního pětiletého období, které začalo v roce 2017 a stále tak trvá. Protože dotčení příjemci peněz z doposud učiněných kroků kabinetu nemají žádné výhody a nic se pro ně nemění, hodnotíme slib jako nesplněný.*

-sol-

Komentáře ke článku 1

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *