Velvyslanci členských států EU potvrdili předběžnou dohodu o opětovném využívání vyčištěné městské odpadní vody pro zavlažování v zemědělství. Nové opatření má pomoci k omezení rizika nedostatku vody pro zavlažování plodin. Odpadní vody se tak kvůli klimatickým změnám a postupujícímu suchu stávají stále cennější komoditou. Podmínky v Česku tomu ale zatím příliš nenahrávají.
„Uvedená pravidla pomohou Evropě přizpůsobit se dopadům změny klimatu. Nařízení, které je plně v souladu s oběhovým hospodářstvím, zlepší dostupnost vody a podpoří její účinné využívání. Zajištění dostupnosti dostatečného množství vody pro zavlažování polí, zejména v obdobích veder a velkého sucha, může přispět k zamezení nedostatku plodin a potravin,“ uvedla Katharina Pausch-Homblé z tiskového oddělení po jednání zástupců Rady členských států. Protože se v každém unijním státě zásadně liší zeměpisné i klimatické podmínky, přijali zástupci sedmadvacítky kompromisní rozhodnutí. Díky tomu mohou jednotlivé vlády rozhodnout, za jakých podmínek, v jakých lokalitách a zda se vůbec budou odpadní vody v zemědělství využívat, a Evropské komisi své stanovisko odůvodnit. Česká republika k zavlažování polí přečištěnými odpadními vodami zaujala spíš zdrženlivý postoj a podpořila návrh, aby toto nařízení nebylo pro členské státy povinné.
OBAVY O KVALITU VOD
Česká republika se možnostmi využití přečištěných vod sice zabývá, ale jak uvedl mluvčí Ministerstva zemědělství (MZe) Vojtěch Bílý, podstatné je stanovení minimálních požadavků na kvalitu vyčištěných vod. „Musí být záruka, že voda recyklovaná v souladu s novými pravidly bude bezpečná k zavlažování jak z hlediska ochrany životního prostředí, tak z hlediska lidského zdraví při konzumaci plodin.“ Dalším podstatným hlediskem podle MZe je, že pokud se vyčištěná odpadní voda nevrátí do recipientu, může tam chybět. „Je tedy třeba přihlížet k této problematice kvůli potřebě zachování dostatečných, při nejmenším tzv. minimálních zůstatkových průtoků v tocích,“ dodal Bílý. Jak už dřív oznámilo Ministerstvo životního prostředí (MŽP), měla by každému použití recyklované vody na závlahu předcházet analýza rizik, která vyloučí přítomnost látek rizikových pro lidské zdraví či životní prostředí.
V Česku se totiž odpadní voda k zavlažování polí zatím nevyužívá. „I proto bychom s dávkou předběžné opatrnosti především kvůli hygieně a ochraně zdraví uvítali, kdyby se minimální požadavky nastavily ještě přísněji a použití vyčištěné odpadní vody na zavlažování v zemědělství mělo své jasné limity,“ řekl náměstek ministra životního prostředí Vladislav Smrž po loňském jednání Rady EU. Podle zprávy, kterou unijní rada vydala v prosinci, však nařízení obsahuje přísné požadavky na kvalitu recyklované odpadní vody a její monitorování, a měla by tak zajistit ochranu zdraví lidí a zvířat i životního prostředí. Kromě toho se členské státy mohou rovněž rozhodnout, že se recyklovaná odpadní voda bude využívat i k jiným účelům, jako například k opětovnému použití pro průmysl nebo ve veřejných službách.
ODPADNÍ VODA TAKÉ VODA
Podle MŽP se sílícími projevy sucha lze očekávat, že tento způsob zavlažování bude relevantní například pro jižní Moravu nebo v Polabí. „Na národní úrovni je před námi brzká diskuse k tomu, jak budeme v zemědělství pracovat s vodou dešťovou i recyklovanou odpadní,“ uvedl už dřív resort k problematice zavlažování odpadními vodami. Jak vysvětlil Filip Wanner za Sdružení vodovodů a kanalizací ČR (SOVAK ČR), unijní nařízení je primárně směrováno na ty státy, které již dnes v zemědělství využívají vyčištěnou odpadní vodu, jako například Španělsko nebo Itálie. Čeští vodohospodáři se podle něj na případné změny zatím nijak nepřipravují, protože údajně neevidují významnou poptávku ze strany zemědělců. „Separátně probíhají pilotní projekty pro znovu využívání vyčištěných odpadních vod mimo působnost tohoto nařízení, například společnost Pražské vodovody a kanalizace realizovala řešení využívání odpadních vod pro golfový areál, další aplikace lze nalézt především v průmyslovém sektoru,“ uvedl Wanner.
Podle tajemníka Agrární komory ČR Jana Doležala by ale zemědělci uvítali možnost využívat přečištěné odpadní vody. Pře devším v době klimatických změn je zavlažování základem úspěchu nebo neúspěchu podnikatelů v oblasti zemědělství. Zvláště to pak platí pro některé speciální kultury, jako je třeba ovoce, zelenina nebo chmel. „Dohoda o využití přečištěných odpadních vod pro účely zavlažování v zemědělství by mohla být prospěšná především z pohledu řešení akutního nedostatku vody pro závlahu v době extrémního zemědělského sucha, které často doprovází také sucho hydrologické, tedy takový stav povrchových vod, kdy jednotlivá povodí s cílem neohrozit zásoby vody nedovolí využívat vodu pro závlahu z povrchových vod,“ vysvětlil Doležal. Upozornil však také na chybějící vodní infrastrukturu: „Na řadě míst je v České republice problém se stavem přenosové a závlahové soustavy, případně není jasné, kdo by je měl udržovat. Proto by bylo vhodné podpořit vznik a provoz „závlahářských družstev“, která by tuto záležitost řešila.“ Náklady, které by museli vodohospodáři vynaložit, podle SOVAK ČR nejdou dopředu odhadnout. „Pakliže by mělo dojít v dané lokalitě k využívání vyčištěných odpadních vod v zemědělství podle tohoto nařízení, pak dodatečné investiční a provozní náklady budou vyvolány především požadavkem na dezinfekci podle přílohy č. 1 nařízení, či odstranění dalších rizikových látek (farmaka, hormony, těžké kovy atd.), které vzejdou z provedené rizikové analýzy podle přílohy č. 2 nařízení,“ vysvětluje za sdružení Filip Wanner s tím, že nemalou položkou budou také náklady spojené s vybudováním infrastruktury pro akumulaci a rozvod této vyčištěné vody. Důležité podle něj bude také to, že všechny tyto náklady nejspíš nebudou uznatelné pro výpočet plateb za stočné. Budou tak muset být hrazeny samostatně v ceně vyčištěné odpadní vody pro dalšího uživatele, tedy pro zemědělce.*
(sol)
Článek z časopisu Odpady č. 2/2020
