V Evropě se skládkují plasty za 8 mld. euro

Ještě v osmdesátých letech minulého století, kdy se začínalo s recyklací odpadních plastů, se tradovalo, že výrobci primárních plastů nemají zájem o recyklaci svých produktů, neboť jim tato aktivita snižuje jejich podíl na trhu.

Dnes je situace opačná, neboť si tito výrobci uvědomují, že efektivní řešení odpadních plastů zvyšuje image plastů v široké škále aplikací.

Světová výroba plastů za rok 2010 sice vzrostla o 6 % na rekordních 265 mil. tun. Evropa však ztratila pozici regionálního leadera. Její podíl na výrobě je 21,5 % – byla předstižena Čínou s 23,5% podílem. Z historie výroby plastů je známo, že prim v uvádění nových plastů na trh hrála Evropa, zejména Německo, Velká Británie a Itálie. V posledních letech však vedoucí úlohu přebírá Asie s podílem 43,5 %. Uvedl to Wilfried Heansel, výkonný ředitel PE Plastics Europe (PE, organizace evropských výrobců primárních plastů), na 14. ročníku konference Identiplast 2011 počátkem října v Madridu.


Na této konferenci byly také, již potřetí, slavnostně oceněny nejlepší aplikace z recyklovaných plastů. Hlavní kriteria pro ocenění jsou tři: výrobek musí obsahovat podstatný podíl regranulátu, musí být vyroben v Evropě a musí být na trhu od roku 2009. Vítězství si letos odnesla dětská hračka od firmy Eurocomitalia. Zabodovala i firma Philips z Belgie s ekologickým kuchyňským přístrojem na kávu.

V loňském roce se v Evropě spotřebovalo 46,4 mil. tun plastů (plus 4,9 % proti roku 2009) a vygenerovalo 24,7 mil. tun odpadních plastů, což je 2,5% růst proti roku 2009. Z toho bylo 14,3 mil. tun využito recyklací (růst o 8,7 %) nebo energeticky (plus 9,8 %). Bohužel stále je 10,4 mil. tun odpadních plastů v Evropě skládkováno. Hodnotově vyjádřeno – ročně Evropa ukládá „do země“ 8 miliard euro. Na jedné straně je v Evropě devět zemí se zákazem skládkování plastů (konkrétně Švýcarsko, Německo, Rakousko, Švédsko, Dánsko, Belgie, Lucembursko, Nizozemí a Norsko), které skládkují mezi od nuly do zhruba osmi procent plastů. Na druhé straně je zde patnáct zemí, které skládkují více než 60 % plastových odpadů.

Česká republika někde uprostřed

S podílem skládkování 54,1 % se Česká republika řadí někam doprostřed žebříčku evropských zemí. Významné místo zaujímá v podílu využití materiálových recyklací. Tímto způsobem se u nás recykluje 31,5 % plastů, což řadí Českou republiku na 4. místo za Švédsko, Norsko a Německo.

Značné rezervy máme v energetickém využití plastových odpadů, kde nás předstihla i Slovenská republika. Ekologické hnutí Duha kritizovalo v srpnu Ministerstvo životního prostředí, že nevyužívá dostatečným způsobem evropských dotací na zlepšování odpadního hospodářství, zejména ke zlepšení třídění a recyklace odpadů. Při této kritice pomíjí skutečnost, že směrnice EU o odpadech považuje energetické využití odpadů za postup zcela rovnocenný materiálové recyklaci.

V případě plastů nelze zvyšovat podíl materiálových recyklací donekonečna z mnoha důvodů (sběr, třídění, znečištění). Evropa požaduje, abychom se do roku 2020 přiblížili k cíli, kterým je nulové skládkování. Má-li být tento cíl splněn, v praxi to bude nezbytně znamenat zvýšení podílu energetického využití odpadních plastů.

Pro zajímavost uvádím, že Polsko, které vykazuje podíl energetického využití plastových odpadů pod 10 % (tedy mnohem méně než Česká republika), připravuje realizaci osmi spaloven/zařízení pro energetické využití komunálních odpadů, na jejichž financování se významně podílí Evropská unie.

 

Ing. František Vörös
konzultant Sdružení EPS ČR, Kralupy nad Vltavou

 

BUDOUCNOST SKLÁDKOVÁNÍ PLASTŮ

Konference Identiplast 2011 se zúčastnilo 180 odborníků z 15 zemí celého světa (z nových zemí EU se zúčastnilo pouze osm 8 expertů z Polska a jeden hosta z ČR – konkrétně autor tohoto článku). Z panelové diskuse na téma skládkování odpadních plastů vyplynulo:

EU je schopna snížit skládkování odpadů plastů k nule do roku 2020, neboť si uvědomuje, že jsou příliš hodnotné, aby byly skládkovány. Jednoznačně je patrné, že země se zákazem skládkování mají nejlepší výsledky v hospodaření s odpadními plasty.

K zlepšení stavu je nutno realizovat mix opatření pro podporu politickou a občanskou, zlepšení povědomí občanů, zapojení expertů, propagace úspěšných systémů řízení odpadového hospodaření.

Většímu využití odpadních plastů materiálovou recyklací brání export odpadů do Asie, kde jsou náklady na práci nižší než v Evropě. Problémy přinášejí i přísnější předpisy pro regranuláty (REACH).

Recyklovatelné bioplasty nepřispívají k využití plastů, neboť ohrožují materiálovou recyklaci odpadů (je nutno je třídit s bioodpady).

Za výchovu občanů směrem k omezení skládkování měly zodpovídat místní úřady.

 

PLASTICS EUROPE

Střechová organizace evropských výrobců primárních plastů Plastics Europe (PE) má sídlo v Bruselu. Jejích 100 členů produkuje 90 % všech polymerů v EU 27, plus Norsko, Švýcarsko, Chorvatsko a Turecko. Úzce spolupracuje s EuPC – asociací evropských zpracovatelů plastů a EuPR – asociací evropských recyklátorů a EPRO – asociací evropských organizací pro recyklaci a znovuvyužití plastů. Tento plastový řetězec zaměstnává přes 1,6 mil.pracovníků v 54 tis.společnostech, s obratem přes 300 miliard Euro.

Komentáře ke článku 4

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *