STÁTNÍ PODPORA ALTERNATIV

SUROVINOVÁ A ENERGETICKÁ POLITIKA Nová surovinová a energetická politika státu reflektuje problematiku komunálního odpadu, která je pro ni dílčí záležitostí. Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) podporuje snahu využívat spalování komunálního odpadu jako alternativní zdroj energie. Řešení spočívá v...

SUROVINOVÁ A ENERGETICKÁ POLITIKA

Nová surovinová a energetická politika státu reflektuje problematiku komunálního odpadu, která je pro ni dílčí záležitostí. Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) podporuje snahu využívat spalování komunálního odpadu jako alternativní zdroj energie.

Řešení spočívá v užití ekonomických a legislativních nástrojů ke znevýhodnění skládkování a podpoře spaloven, obdobně jako je tomu v Evropské unii (EU).

Spalování komunálních odpadů přináší významné energetické zisky a nevyžaduje zábor půdy nutný pro skládky. Odpad se tak stává druhotnou alternativní energetickou surovinou.

Vláda projednala surovinovou politiku v oblasti nerostných surovin a jejich zdrojů v polovině prosince 1999. Předmětem politiky nerostných surovin jsou palivoenergetické, rudní, nerudní a stavební suroviny, a to jak z prvotních, tak i z druhotných zdrojů.

Tato státní surovinová politika, na niž Ministerstvo životního prostředí (MŽP) vydalo souhlasné stanovisko v procesu EIA, se nezabývá surovinami z obnovitelných zdrojů (vodou, dřevem nebo zemědělskými surovinami). Zabývá se však všemi druhotnými surovinami z hlediska jejich vlivu na úspory jak prvotních nerostných zdrojů, tak i energie. Druhotné suroviny přitom surovinová politika definuje jako suroviny nebo materiály získané z odpadu, které jsou způsobilé k dalšímu hospodářskému nebo jinému využití.

VYŠŠÍ VYUŽITÍ

V předložené surovinové politice MPO a MŽP podporují vyšší využití druhotných surovin, a to nejen jako vítané náhrady nerostných surovin z prvotních neobnovitelných zdrojů, ale i jako alternativního zdroje energie. Do každé druhotné suroviny již byla vložena určitá energie, která by jinak byla nutná k vytěžení, úpravě a zpracování prvotní suroviny. To je problém i komunálního odpadu, který je žádoucí spalovat, získat tak energii a uchránit plochy jinak nutné pro skládky.

Proto surovinová politika navrhuje rozšířit všechny podpůrné programy (malé a střední podnikání, věda a výzkum, regiony) ve smyslu prohloubení podpory vyššího využití druhotných surovin. V usnesení vlády k surovinové politice je navržen společný úkol pro ministerstva – životního prostředí, průmyslu a obchodu, pro místní rozvoj a financí:

„V programech podpory podnikání, výzkumu a vývoje, energetických úspor a regionálních podpor rozšířit podporu využití druhotných surovin a recyklace, energetických úspor a vyššího využití obnovitelných zdrojů energie s cílem dosáhnout úrovně EU v nižším čerpání neobnovitelných zdrojů nerostných surovin a prodloužení jejich životnosti“.

FINANČNÍ ZDROJE

Nový finanční zdroj pro toto rozšíření podpůrných programů surovinová politika nalezla např. v navrhovaném zpoplatnění těžby tzv. nevyhrazených nerostů (stavební kámen, štěrkopísek, cihlářská surovina) na výhradních ložiskách ve vlastnictví státu, za jejichž těžbu se dosud úhrady neplatí.

Navrhované rozšíření se týká zejména následujících programů:

podpora malých a středních podniků

Program Kredit – program úvěrů pro malé podnikatele Kritériem programu je i ekologický přínos vyplývající z realizace projektu a využívání progresivní technologie.

Program Kapitál – program zvýšení rozsahu využití rizikového a rozvojového kapitálu. Kritériem programu jsou i ekologická pozitiva.

Lze však využít i jiné programy: Záruka, Trh, Region nebo Preference

programy výzkumu a vývoje

Program Technos – projekty musí mít vztah k životnímu prostředí (bezodpadové technologie, recyklace, zlepšování životního prostředí, dodržování norem životního prostředí), energetické úspornosti nebo využití netradičních zdrojů energie.

Obdobně lze využít i program Rozvoje center špičkových průmyslových výrobků a technologií.

Speciální podpory v energetice

– Programy státních podpor při snižování spotřeby paliv a energie v ČR. Tyto programy bezprostředně souvisejí s energetickou politikou.

Speciální podpory v působnosti MŽP

– Program na podporu využití a zneškodnění odpadů, Program na zpracování koncepcí nakládání s odpady, Program na podporu technologií, výrobků a alternativních zdrojů energie.

Další cíle

Státní správa bere v potaz potřebu vyššího využití druhotných surovin i surovinová politika počítá s jejich posílením. Určitý problém však představuje spíše nedostatek kvalifikovaných projektů – žádostí o podporu, než neochota státu pomoci. Do budoucna proto počítáme zejména s vyšším zapojením obcí a profesních svazů při rozpracování surovinové politiky do jednotlivých regionů. Potřebné vyšší osvětě nesporně přispěje i zákon o veřejném přístupu k informacím, který platí od nového roku.

Dalším přínosem surovinové politiky je odstartování nového statistického sledování odpadů od roku 2000, a to i ve smyslu jejich využití jako druhotných surovin. Absence tohoto statistického šetření byla dosud silně pociťována jak ze strany podnikatelů, tak i obcí a státní správy.

Zhruba čtvrtina dokumentu surovinové politiky je věnována problematice druhotných surovin. Je analyzována produkce odpadů v ČR včetně nedostatečné úrovně jejich využití jako druhotných surovin, a potenciál energetických úspor, který může jejich využití přinést. Velké rezervy představuje i žádoucí využití komunálního odpadu jako alternativního zdroje energie a dosažení úrovně, srovnatelné se situací v zemích EU.

Rozdíl mezi ČR a EU je zatím dán především nízkou cenou za uložení odpadů ve srovnání s náklady na recyklaci, resp. likvidaci ve spalovnách.

Dále surovinová politika uvádí a komentuje vybrané údaje o zahraničním obchodu s druhotnými surovinami a navrhuje některé specifické cíle pro oblast druhotných surovin. Jejich základní ideou je dosažení nižší spotřeby prvotních nerostných surovin v důsledku vyššího využití druhotných surovin a racionální využívání průmyslových a separovaných komunálních odpadů. Vedle ekonomické stimulace se počítá se zapojením obcí a profesních svazů (např. Svaz průmyslu druhotných surovin – Aporeko, Svaz kovohutnického průmyslu).

ÚSPORY ENERGIE

Na problematiku využití odpadů jako alternativního zdroje energie pamatuje i energetická politika, kterou MPO předložilo vládě ke schválení na konci minulého roku. Jedním z hlavních cílů energetické politiky je uplatnění úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie. Sem patří i spalování komunálního odpadu, které kromě jiného je možné považovat za alternativní energetický zdroj. Energetická politika konkrétně navrhuje:

„Vytvoření funkčního, nediskriminačního, průhledného a motivujícího systému podpory možných úspor energie, využívání obnovitelných zdrojů energie a kombinované výroby elektřiny a tepla.“

Hlavním nástrojem je Státní program na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie. Jeho text pro rok 2000 schválila vláda 29. listopadu 1999 svým usnesením č. 1261. Důležitý je jeho V. Podprogram podpory vyššího využití obnovitelných zdrojů energie. Celý program bude zajišťovat Česká energetická agentura. Do budoucna počítá s finančními prostředky ve výši 0,1 % hrubého domácího produktu.

ZDENĚK VORLÍČEK,

náměstek ministra průmyslu a obchodu ČR

FOTO ARCHÍV

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *