Skládky mohou přinášet užitek

ZHODNOCENÍ BIOPLYNU První významnou skládkou, na níž byl jímaný plyn energeticky využíván, byla skládka tuhého komunálního odpadu v pražských Ďáblicích. Od té doby se na seznamu energeticky využívaných skládek ocitly další. Do konce roku 1997 byl plyn z ďáblické skládky bez užitku spalován ve...

ZHODNOCENÍ BIOPLYNU

První významnou skládkou, na níž byl jímaný plyn energeticky využíván, byla skládka tuhého komunálního odpadu v pražských Ďáblicích. Od té doby se na seznamu energeticky využívaných skládek

ocitly další.

Do konce roku 1997 byl plyn z ďáblické skládky bez užitku spalován ve vysokoteplotní pochodni. Teprve po získání investora, kterým je První dubská investiční společnost, s. r. o., bylo možno na této skládce instalovat kogenerační jednotky firmy Jenbacher o výkonu 2 x 0,8 MW a jímaný plyn (cca 1100 m3/hod) využívat k výrobě elektrické energie. Produkovaná elektřina byla dodávána do veřejné sítě, vzniklá tepelná energie (2,5 MW) byla pro nezájem odběratelů mařena v chladiči. Pouze zlomek tepelné energie (cca 120 kW) byl využit pro vytápění nově postavené ústřední budovy firmy .A.S.A. Praha, s. r. o.

ODMÍTNUTÉ NÁVRHY

Nehospodárné nakládání s vyprodukovanou tepelnou energií a nízká výkupní cena rozvodných podniků za 1 kWh elektřiny vyvolaly v roce 1999 stavbu plynovodu Ďáblice – Letňany a přemístění kogenerací do areálu závodu AVIA Praha, který se stal smluvním odběratelem vyprodukované energie.

Nevyužitý energetický potenciál v uloženém odpadu (cca 3 mil. m3) na skládce Dolní Chabry vedl v roce 1994 vlastníky pozemků, na níž se chaberská skládka nachází, k vypsání soutěže na využití a rekultivaci skládky. V rámci soutěže byly vybrány dva návrhy na využívání plynu. První, podaný ÚVP Brno, s. r. o., (investice cca 37 mil. Kč), uvažoval s dopravou plynu plynovodem do výtopny v Čimicích, druhý, patřící SEKO-NOVO, s. r. o., (investice 70 mil. Kč) počítal s úpravou skládkového plynu na kvalitu zemního plynu a s jeho dodávkou do plynárenské sítě.

Oba návrhy byly postupně dopracovány až k projektu pro stavební povolení, ale jejich realizace se neuskutečnila. V prvém případě kvůli odporu obyvatel čimického sídliště proti spalování skládkového plyn ve výtopně (umístěné v sídlišti), v druhém pro nereálnost finančního zabezpečení ekonomicky ztrátového záměru.

OBNOVENÝ ZÁMĚR

Neomezené možnosti odbytu plynu v Letňanech a ekonomicky výhodné podmínky pro investora i odběratele vedly k obnovení starého záměru na využití plynu z Dolních Chabrů. Stejná investiční společnost jako v Ďáblicích financovala dokončení odplyňovací sítě z celé plochy této skládky a zřízení výkonnější čerpací stanice plynu, umožňující transport plynu do Ďáblic. Do sběrného systému byly zahrnuty i vrty pro havarijní čerpání.

Jímaný plyn je plynovodem transportován do Ďáblic, zde je společně s ďáblickým plynem odvodňován a plynovodem dopravován do areálu Avia Letňany. V současné době odebírají skládkový plyn pouze kogenerační jednotky Jenbacher.

Plnému využití produkční kapacity obou skládek v kogeneraci a v parním kotli dosud brání potřeba vyššího vstupního tlaku, než jaký poskytují stávající agregáty ďáblické čerpací stanice. Do konce roku bude v Ďáblicích uvedena do provozu kompresorová stanice, která umožní dopravovat do Letňan až 3000 m3/hod. plynu o požadovaném tlaku.

Kromě výše popsaného využití plynu v AVIA Letňany je v areálu ďáblické skládky v provozu nově instalovaná kogenerační jednotka Waukesha (výkon 300 kW elektrické a 550 kW tepelné energie), která zajišťuje pokrytí spotřeby elektrické energie a tepla ďáblické skládky i spotřebu elektřiny pro provoz čerpací stanice v Dolních Chabrech.

PŘÍKLAD Z KROMĚŘÍŽE

Lze ještě uvést další příklad zhodnocení skládkového plynu, i když po stránce energetické méně významného než na pražských skládkách. Na něm je možné demonstrovat možnosti, jež skýtá dnešní legislativa k získání finančních prostředků pro uvedení do provozu alternativního zdroje energie. Týká se využití plynu ze skládky tuhého komunálního odpadu Kroměříž – Vážany o rozloze cca 1,5 ha, ležící ve vzdálenosti 600 m od sídliště Kroměříž – Zachar.

V rámci rekultivace vážanské skládky, uzavřené v roce 1993, objednalo město Kroměříž, jež bylo provozovatelem skládky, čerpací zkoušky výskytu plynu na této skládce u odborné firmy. Výsledky potvrdily tvorbu plynu. Na základě sestavené prognózy jeho vývinu v příštích deseti letech byla zpracována studie na využití plynu v kotelně sídliště Zachar. Po projednání s Ministerstvem životního prostředí a Státním fondem životního prostředí (SFŽP) byl vypracován projekt odplynění skládky a plynovodu do kotelny sídliště. Celková investice činila 10 mil. Kč.

Na základě ekonomického vyhodnocení návratnosti investičního záměru poskytl SFŽP městu Kroměříž nenávratnou půjčku ve výši 40 % a bezúročnou půjčku ve výši 40 % objemu celkových investic. V lednu 1998 bylo zařízení uvedeno do provozu.

V současné době tvorba plynu pokrývá v topné sezoně spotřebu jednoho ze čtyř kotlů kotelny a mimo topnou sezonu plně pokrývá energii pro ohřev teplé a užitkové vody napojené oblasti. Kroměřížská lokalita je přes nízké množství uloženého odpadu obzvláště příznivá pro tento záměr.

Blízkost skládky od stávajícího odběrového místa zajistila únosné náklady na zřízení plynovodu. Rovněž náklady na úpravu hořáku stávajícího kotle pro záměnu topného média (výměna trysky a seřízení vzduchu) byly ve srovnání s instalací nového plynového spotřebiče minimální.

Pro návratnost investic bude důležité, aby byla na stávající plynovod bioplynu připojena sběrná síť plynu z dosud provozované skládky, ležící v těsné blízkosti sídliště Zachar. Narůstající tvorba plynu z této skládky bude postupně nahrazovat klesající produkci plynu ze skládky Vážany. Kontejnerové, mobilní řešení čerpací stanice umožní v budoucnu přemístit stanici na nové stanoviště skládky Zachar. Kroměřížští počítají také s instalací kogenerační jednotky pro výrobu elektrické energie, potřebné pro zabezpečení příkonu čerpací stanice plynu.

Na příkladu Kroměříže lze demonstrovat někdy neoprávněné obavy neinformované veřejnosti z nového, dosud nepoužívaného topného média. Ty byly příčinou nezdaru záměru využívat plyn ze skládky Dolní Chabry ve výtopně v Praze – Čimicích. Uvedení kotle na skládkový plyn do provozu bylo podmíněno požadavkem České inspekce životního prostředí, aby spaliny splňovaly požadavky ČSN i zákona č. 309/91 Sb., o ochraně ovzduší. Autorizovaná firma provádí v předepsaných termínech měření, které prokazuje, že spaliny kotle na skládkový plyn vyhovují přísným požadavkům legislativy.

Ke skládkám využívajícím plyn patří i skládka Most – Růžodol, provozovaná společností CELIO, a. s., která od listopadu 1999 čerpaný plyn spaluje v kotli pro vytápění areálu skládky. Rovněž zde v budoucnu po ověření stability vývinu plynu počítají s instalací kogenerační jednotky.

STANISLAV ŠTĚPÁNEK,

Ústav využití plynu,

Brno

FOTO AUTOR

Využití plynu ze skládek odpadu

Lokalita Provozovatel Čerpání plynu Celkem Nakládání

od odčerpáno plynu s plynem

Ďáblice .A.S.A. Praha 1/98 – 6/99 9 600 000 Elektřina a teplo

Ďáblice .A.S.A. Praha 7/1999 1 200 000 Elektřina a teplo

Kroměříž Vážany Město Kroměříž 7/1999 440 000 Vytápění + ohřev vody

Most-Růžodol Celio, a. s. 11/1999 7500 Vytápění

Dolní Chabry EKOCHAB, s. r. o. 7/1999 950 000 Elektřina a teplo

Množství plynu vyčerpaného a využitého k energetickým účelům 12 197 500 (m3)

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *