Recyklace kameniva

Recyklace kameniva PODTITULEK: Poznámka k článku V časopise ODPADY 12/2000 mne zaujal článek Recyklace kameniva - kolejové lože a jeho sanace. Článek upozorňuje na úspěšné zařazení recyklace kameniva štěrkového lože při realizacích modernizací a optimalizací železničních tratí, které v ČR probíhají...

Recyklace kameniva

PODTITULEK: Poznámka k článku

V časopise ODPADY 12/2000 mne zaujal článek Recyklace kameniva – kolejové lože a jeho sanace. Článek upozorňuje na úspěšné zařazení recyklace kameniva štěrkového lože při realizacích modernizací a optimalizací železničních tratí, které v ČR probíhají při stavbách na prvním a druhém koridoru.

Preferování recyklace je plně v souladu se zákonem o odpadech č. 125/1997 Sb., a interními předpisy ČD. Jedná se o problematiku blízkou mé profesní specializaci, neboť se podílím na přípravě projektových dokumentací pro koridorové stavby ČD. Považuji za nutné upozornit na některé nesrovnalosti, které jsou v článku uvedeny. Názvy odstavců obou článků si odpovídají.

Standardní postup

V článku je podrobně popsán způsob vzorkování a lokalizace znečištění. Kontaminovaný materiál je nejprve lokalizován, separovaně odtěžen a odvezen ke zneškodnění, např. na dekontaminační plochu. Jedná se zejména o místa v železničních stanicích znečištěná ropnými látkami, např. oblasti výměnových částí výhybek, místa stání hnacích jednotek kolejových vozidel a odstavné koleje.

V mezistaničních úsecích a v průjezdných kolejích železničních stanic je štěrkové lože obvykle odtěžováno bagry a dále recyklováno. Tento materiál bývá v závislosti na míře zahlinění ze 70-90% zpětně využitelný do nové koleje.

Recyklace je prováděna v souladu s interními předpisy ČD – Obecnými technickými podmínkami „Kamenivo pro kolejové lože“ (ČD, č.j. 59 931/95 – S7/STAV) a předpisem S3. Při recyklaci dochází k třídění na zrnitostní frakce 32-63, 16-32 a 0-16, nikoli však 0-25, 25-100, 0-258, jak je uvedeno v článku. Tyto zrnitostní frakce v případě materiálu štěrkového lože nepřicházejí v úvahu.

Zpětné využití kameniva závisí na požadavku na kvalitu materiálu a způsobu jeho následného využití. Do nového železničního svršku je využívána frakce 32-63, do konstrukčních vrstev železničního spodku je užíváno frakce 16-32 po předrcení.

Z hlediska znečištění při zpětném využití kameniva do nové koleje nedochází k překročení přípustných koncentrací škodlivin (potvrzeno na základě vyhodnocení průběžného vzorkování při realizaci staveb). Polutanty jsou vázány zejména na povrch štěrkových zrn a na jemnozrnný materiál, který je v průběhu recyklace oddělen a je následně zneškodněn v závislosti na míře kontaminace.

Lokalizace znečištění

Pokládám za potřebné upozornit na nepřesné zakategorizování odpadů, které při stavbách optimalizací a modernizací železničních tratí vznikají. Dle Metodického pokynu MŽP ze dne 29. 4. 1998 č.j. OODP/1473/98 k postupu při zařazování odpadů podle Katalogu odpadů (Vyhláška MŽP č. 337/1997 Sb.) je při kategorizaci prvořadá skupina a podskupina odpadů podle toho, při jaké činnosti odpad vzniká.

Získaný materiál z obnovy železničního svršku a spodku, který je dále nevyužitelný a stává se odpadem, je zařazován do skupiny stavebních a demoličních odpadů. Jedná se např. o zahliněnou frakci, která je oddělena při recyklaci kameniva železničního svršku a vzhledem k míře kontaminace není využitelná, nebo kontaminovaný štěrk separovaně odtěžený z výhybek.

Autoři článku však uvádějí pro odpady z třídění a drcení štěrku mj. skupinu odpadů z geotechnického průzkumu, z těžby, úpravy a zpracování nerostů, katalogová čísla 01 04 01 – štěrk a/nebo kamenivo, 01 04 02 písek a/nebo jíl a 01 05 01 odpad s obsahem ropných látek.

Vzhledem ke skutečnosti, že odpad vzniká při stavební činnosti, měl by být zařazen do skupiny odpadů s označením stavební a demoliční odpad pod katalogová čísla, např. 17 05 01 zemina a/nebo kameny a 17 07 01 směsný stavební a /nebo demoliční odpad.

Vyhovuje legislativě

K poslední části článku zbývá doplnit, že recyklaci provádějící firma musí mít Osvědčení ČD o způsobilosti k provádění recyklace kameniva pro kolejové lože, příp. do konstrukčních vrstev železničního spodku.

Článek o recyklaci štěrkového lože oceňuji jako vhodný příklad zařazení recyklace v oblasti stavebnictví. Uvítala bych, kdyby se i v dalších číslech časopisu ODPADY této problematice věnovala pozornost, případně aby příspěvek byl sestaven odborníky s praktickou zkušeností z realizací staveb.

Jitka Štěpánková,

Sudop Praha, a. s.

FOTO ARCHÍV

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *