01.01.1970 | 12:01
Autor:
Kategorie:
Štítky:

PŘÍKLAD Z PRAXE

PLYNY V ABIOTICKÝCH SKLÁDKÁCH Skládkový plyn přispívá k výskytu tzv. skleníkových plynů. Může rovněž ohrožovat bezpečnost v okolí skládky i zhoršovat podmínky biologické rekultivace skládky po jejím uzavření. Zdrojem plynů ve skládkách odpadů jsou převážně organické odpady. Ze skládek obsahujících...

PLYNY V ABIOTICKÝCH SKLÁDKÁCH

Skládkový plyn přispívá k výskytu tzv. skleníkových plynů. Může rovněž ohrožovat bezpečnost v okolí skládky i zhoršovat podmínky biologické rekultivace skládky po jejím uzavření.

Zdrojem plynů ve skládkách odpadů jsou převážně organické odpady. Ze skládek obsahujících výhradně anorganické odpady se rovněž mohou uvolňovat plyny, které jsou ovšem zcela jiného charakteru než klasický skládkový plyn a závisí na chemickém složení ukládaného odpadu.

SKLÁDKA Z POLDI KLADNO

Skládka odpadů z podniku Poldi Kladno v lokalitě Buštěhrad byla založena v roce 1951 pro ukládání vysokopecní strusky a strusky z výroby oceli. Toto skládkování skončilo v roce 1975, kdy byl ukončen provoz poslední vysoké pece. Do roku 1996 se zde dále ukládaly popílek a struska z tepelných elektráren. Na skládku se rovněž ukládalo značné množství dalších odpadů včetně odpadů nebezpečných. Celkové množství odpadů se odhaduje na 23 mil. tun.

Ve strusce z výroby oceli jsou přítomny zvláště Al2O3, SiO2, MgO (9 %) a CaO (36 %). Jejich reakcí s vodou se uvolňuje značné množství tepla. Při zahřívání odpadních materiálů dochází k nasávání vzduchu do tělesa skládky a k úniku horkých plynů z některých míst povrchu skládky (zejména v puklinách).

V tělese skládky se díky tomu už několik let beze změny udržuje teplota více než 200 oC. Celkové množství vyvinutého reakčního tepla za rok se odhaduje na hodnotu 2,5.103 TJ.

Vysoká škola chemicko-technologická provedla soubor analýz, které měly za cíl stanovit, jaké jsou emise znečišťujících látek ze skládky.

POSTUP ANALÝZ

Bylo provedeno kvalitativní a kvantitativní stanovení obsahu škodlivých plynů (SO2, NOx, CO, HCN, H2S) a těkavých organických látek, unikajících z povrchu skládky. Také bylo stanoveno celkového množství organických látek, kyslíku a teploty unikajících plynů. V některých sondách se zmenšeným obsahem kyslíku se stanovil CO2.

Pro odběr vzorků sloužila kovová trubice ponořená do hloubky 1 metru pod povrch skládkového tělesa. Vzorky se odebíraly z 30 míst na povrchu skládky a v puklinách, ze kterých unikaly plyny o vysoké vlhkosti.

NEOČEKÁVANÉ VÝSLEDKY

Ve většině analyzovaných sond nebyly zjištěny sledované polutanty. Teplota unikajících plynů byla zhruba stejná jako teplota okolní atmosféry. V některých sondách byl zjištěn zvýšený obsah CO2, pravděpodobně v důsledku jeho akumulace ve volných prostorách pod povrchem.

Ve většině pokusných sond byl nižší obsah kyslíku než v okolní atmosféře. Je to zřejmě důsledek jeho spotřeby v průběhu různých oxidačních procesů v organických a anorganických materiálech (koroze, aktivita aerobních organismů). Vyšší obsah CO2 zjištěn ve vzorcích s nižším obsahem kyslíku.

Pouze u dvou testovacích sond byl zjištěn zvýšený únik plynů. V jedné z nich nebyly zjištěny žádné polutanty, pouze značný vývoj páry a relativně vysoká teplota (odběr vzorku ze značné hloubky).

Ve druhé sondě nalezeny CO a H2S a stopy organických sloučenin. Pro srovnání byly provedeny také analýzy vzorků, odebraných v blízkosti nedaleké zástavby, kde si lidé topí uhlím v lokálních topeništích. Obsah CO ve vzorcích odebraných ze skládky byl podstatně nižší.

Obsah H2S byl relativně vysoký, avšak vzhledem k ojedinělému výskytu zdroje nepředstavoval žádné nebezpečí pro okolí skládky. Z organických sloučenin byly identifikovány uhlovodíky C9 a C12 (triisobutylen) ve stopových množstvích, zřejmě jako důsledek rozkladu organických materiálů v tělese skládky (degradace některých plastů při zvýšené teplotě). Ani tento vrt nepředstavoval nebezpečí pro okolí skládky.

VYUŽITÍ SKLÁDKOVÝCH PLYNŮ

Horké plyny unikající ze skládky se plánovaly využít k otopu skleníku pro pěstování užitečných produktů. Vzhledem k nepřítomnosti větších množství škodlivin bylo navrženo jejich využití k pěstování okrasných rostlin. V případě zájmu o pěstování ovoce bylo však doporučeno analyzovat rovněž půdy vzhledem k možné přítomnosti nežádoucích kontaminantů.

MEČISLAV KURAŠ,

Vysoká škola chemicko-technologická,

Praha

Odhadované složení skládky

materiál % mil. tun

vysokopecní struska 15 3,5

vysokopecní kaly 8 1,9

struska z výroby oceli 21 4,9

popel a popílek 32 7,2

ostatní 24 5,5

Napsat komentář

Napsat komentář

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2024 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down