Prevence vzniku odpadů – zkušenosti evropských regionů

Evropská Asociace obcí a regionů pro recyklaci a udržitelný management přírodních zdrojů (ACR+) zpracovala zajímavou srovnávací studii o zkušenostech různých evropských regionů s politikou v oblasti prevence vzniku odpadů.

Do projektu ACR+ se zapojilo sedm regionů z pěti zemí, přičemž jeho cílem bylo zhodnotit dostupné zkušenosti vybraných regionů a na základě nich zpracovat doporučení pro členská města a regiony. ACR+ považuje chování veřejné správy na místní a regionální úrovni za klíčové pro efektivní politiku prevence odpadů. Plány nakládání s odpady by ve smyslu článku 7 evropské direktivy 75/442/EEC měly sice obsahovat také preventivní opatření, ale ta jsou mnohdy formulována velmi vágně, jejich realizace se velice liší a je velmi obtížné hodnotit jejich efektivitu.

Pro potřebu možných doporučení členským městům a regionům stanovila ACR+ za úkol v uvedené studii zaměřit se na několik klíčových problémů. Mezi klíčové otázky, na které studie hledala odpověď, patřily tyto: Na které proudy odpadů by se měla primárně zaměřit pozornost regionální správy při aktivitách pro prevenci vzniku odpadů? Jaké nástroje a jaké typy akcí mohou být aplikovány na místní a regionální úrovni? Na které klíčové cílové skupiny by se region měl zaměřit? Na jaké typy partnerství je vhodné se zaměřit? Jak hodnotit výsledky aktivit v oblasti prevence?

Studie ACR+ týkající se prevence vzniku odpadů se zúčastnilo těchto sedm regionů: španělská Andalusie a Katalánsko, belgické hlavní město Brusel a region Valonsko, britský Hampshire, portugalské Porto a francouzské hlavní město Paříž. Autoři studie došli k závěru, že prevenci vzniku odpadů musí být dán rostoucí význam v plánech odpadového hospodářství na místní, regionální i národní úrovni. Konstatují, že politika prevence může být efektivní, pokud se na těchto třech úrovních navzájem doplňuje a pokud strategické dokumenty managementu odpadů jasně definují roli veřejné správy na všech uvedených úrovních.

Studie dále došla k závěru, že politika prevence vzniku odpadů se v různých evropských regionech zaměřuje na různé proudy odpadů s různou mírou úspěchu. I přesto ale ACR+ spatřuje značný prostor pro harmonizaci politiky prevence také na evropské úrovni. Přílohou studie jsou proto i doporučení pro právě probíhající revizi evropské rámcové směrnice o odpadech (75/442/EEC). Část těchto doporučení zohlednili poslanci Evropského parlamentu formou pozměňovacích návrhů během tzv. prvního čtení návrhu nové rámcové směrnice.

OPATŘENÍ NA REGIONÁLNÍ ÚROVNI

Za klíčové považuje ACR+ vytyčit si měřitelné postupné cíle, které bude možné ve stanovených termínech kontrolovat, případně revidovat. K dosažení těchto cílů ACR+ doporučuje kombinaci organizačních opatření, ekonomických nástrojů, dobrovolných dohod, ale i vzdělávacích a výchovných opatření.

Jako vhodná organizační opatření doporučuje studie ACR+ stanovení kritérií pro prevenci odpadů v rámci veřejných zakázek (nakupování zboží a služeb z veřejných zdrojů), vytvoření či podporu systému ekologického poradenství, ale i vyčlenění jisté personální kapacity veřejné správy. Například zřízení specifické funkce nebo oddělní pro demateria-lizaci, ekoporadenství a/nebo prevenci vzniku odpadů.

Z ekonomických nástrojů zpráva ACR+ doporučuje zejména zavedení takových poplatkových systémů v oblasti odpadů, které maximálně zohledňují výši platby v závislosti na množství vyprodukovaného odpadu a které jsou v souladu se základním principem evropské ekologické politiky „znečišťovatel platí“. Dále se zmiňuje o vhodnosti financování pilotní projektů, aktivit na poli výzkumu a vývoje, ale i finančních podporách spolupráce subjektů přicházejících s iniciativami pro prevenci odpadů (nevládní neziskové organizace ekologického nebo sociálního zaměření atd.).

V oblasti dobrovolných, vzdělávacích a výchovných nástrojů ACR+ doporučuje soustředit se zejména na podporu ekodesignu a ekologicky uvědomělého spotřebitelství. V případě ekodesignu může jít např. o uzavření dobrovolné dohody s obchodním a průmyslovým sektorem, publikování metodických materiálů, šíření nejlepších dostupných praktik ve vybraných sektorech, organizování soutěží či výstav atd. Ekospotřebitelství může být na regio-nální úrovni podporováno např. uzavřením dobrovolné dohody mezi veřejnou správou, privátním sektorem a subjekty občanské společnosti (NGO), vytvořením vzdělávacích a tréninkových programů, demonstračních míst nebo výstav.

Zvláštní pozornost by měla být věnována komunikačním nástrojům. Může jít např. o kampaně zaměřené na podporu služeb či dematerializovaných produktů, na preferenci ekologicky přátelských produktů, ale i na správné používání výrobků a na možnosti jejich oprav. Může jít např. i o vytvoření fóra či pracovní skupiny zahrnující zástupce různých částí řetězce životního cyklu výrobků (od výrobce, přes distributory, prodejce a spotřebitele až po firmy nakládající s odpady).

PRIORITNÍ ODPADOVÉ PROUDY

Jako vhodný začátek pro politiku prevence vzniku odpadů doporučuje zpráva ACR+ soustředit se na některý z prioritních odpadových proudů. Mezi ně řadí proudy, které tvoří významný podíl komunálního odpadů. Jde zejména o biologické materiály, obaly, elektrická a elektronická zařízení, balenou vodu a bezplatné reklamní tiskoviny. Druhou skupinou možných priorit tvoří problematické produkty jako jsou baterie, mycí a čisticí prostředky, barvy a jiný drobný nebezpečný odpad z domácností.

Třetí skupinou potencionálních priorit pro oblast prevence odpadů jsou symbolicky nebo výchovně významné produkty. Sem zpráva ACR+ zahrnuje např. jednorázové plastikové nákupní tašky a sáčky (zvláště významné v turisty hojně navštěvovaných nebo přímořských oblastech), textilní plenky pro vícenásobné použití, kompaktní úsporné světlené zdroje, elektronické účty nebo dematerializované dárky (např. služby).

PŘÍKLADY KONKRÉTNÍCH AKCÍ

Součástí zprávy ACR+ je i jakýsi inspiromat možných konkrétních opatření týkajících se prioritních odpadových proudů. Jelikož právní, ekonomické i další podmínky se liší v jednotlivých členských zemích EU a mnohdy i mezi různými regiony stejné země, jedná se o příklady opatření, jež některé z členských měst a regionů již úspěšně uplatňují v praxi. V případně zájmu mohou být napodobena nebo zopakována veřejnou správou i v jiných městech nebo oblastech.

Pro problematiku zbytků potravin a zahradního odpadu jde např. o propagaci a podporu domácího kompostování formou stavby pilotních zařízení, tréninků potenciálních zájemců, nákupu a bezplatného zapůjčení kompostérů, propagačních a vysvětlovacích kampaní atd.

V případě nevyžádané pošty, reklamních letáků atd. může jít např. o dobrovolné dohody s místními firmami či vybranými hospodářskými sektory, o šíření a podporu nálepek na schránky odmítajících nevyžádané tiskoviny, ale také o možnost zavedení místních daní či poplatků.

Pro snížení produkce zbytečných obalů se osvědčil zákaz jednorázových nákupních tašek, propagace tašek pro opakované nákupy či propagace znovu použitelných obalů (např. vratné lahve pro vícenásobné použití). Podle studie může prevenci odpadů nepřímo napomoci zavedení systému povinných záloh na obaly (např. jednorázové nápojové obaly z PET, směsného kartonu, hliníku či železa).

Ke snížení množství papírového odpadu rozvíjejí některé obce a regiony programy dematerializace ve školách a úřadech. Jako alternativa k výrobkům na jedno použití je v řadě regionů podporováno hnutí matek pro zavedení textilních plen pro vícenásobné použití jako ekonomicky i ekologicky šetrnější alternativy k jednorázovým papírovým plenám.

Závěrem si dovolím konstatovat, že řada subjektů v zahraničí již přijala programy, jejichž cílem je stabilizovat nebo snížit množství produkovaných odpadů. To by mohlo být příkladem i pro některá města a regiony v České republice, které by se mohly inspirovat úspěšnými akce kolegů z jiných částí Evropy.

MUDr. Miroslav Šuta
konzultant v oblasti ekologických a zdravotních rizik

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *