Peletování odpadu

Zemědělství, průmysl i obchod produkují tuny hořlavého odpadu a jsou proto ideálními zájemci o jeho znovuvyužití. Druhy odpadů jsou velmi proměnné: od dřeva ke splaškovým kalům a od papíru a plastu k uhlí. Odpad je produkt, který nevyhnutelně doprovází výrobu. Musí být často skladován, čištěn a...

Zemědělství, průmysl i obchod produkují tuny hořlavého odpadu a jsou proto ideálními zájemci o jeho znovuvyužití. Druhy odpadů jsou velmi proměnné: od dřeva ke splaškovým kalům a od papíru a plastu k uhlí.

Odpad je produkt, který nevyhnutelně doprovází výrobu. Musí být často skladován, čištěn a přepravován. Odpad stojí ročně mnoho peněz. Nepodnikne-li se nic, nevrátí se náklady na něj vynaložené a stává se zátěží pro životní prostředí. A to je důvod, proč je důležité odpadní produkty recyklovat.

Recyklaci lze provádět zhutněním odpadu a podle možnosti jeho dalším použitím. Tento proces lze mimo jiné provádět peletováním odpadu. Peletování je zhutňování rozemletých nebo práškových materiálů na pevné, jednotně tvarované granule.

Proč granulované palivo?

Peletovaný materiál má jako palivo řadu nezvratných výhod: je prakticky bezprašný, omezuje možnost exploze prachu při skladování a minimalizuje emisi částic v kouřových plynech.

Je homogenní a poměrně stabilní, umožňuje účinnější řízení spalování. Je to materiál volně tekoucí a přístupný manipulaci a měření průtoku.

Pelety poskytují při zvýšené objemové hustotě a nižším obsahu vlhkosti vyšší množství výhřevnosti na jednotku objemu a jsou hospodárné při skladování a dopravě. Například dřevitý odpad zpracovaný na pelety je vynikajícím palivem, dosahujícím výhřevnosti až 18 MJ/kg.

Peletovaný dřevní odpad je dále ideální vzhledem k produkci emisí a likvidaci nehořlavých zbytků, protože obsahuje relativně málo síry a dusíkatých sloučenin, přičemž obsah popele představuje pouze 1-2 %. Vycházíme-li z účinnosti spalování, dosahují dřevité pelety 77 %, topný olej 80 % a zemní plyn 78 %. I ostatní produkty lze peletovat a využít jako palivo či pro jiné aplikace (viz tabulka).

  obr

Nejdůležitější předností je přeměna energetických zdrojů a snížení nákladů. Pelety lze používat jako palivo. Zpracováním odpadů své výroby je možné v rámci uvedených oblastí vyrobit dostatek palivových pelet pro vlastní potřebu i prodat jejich přebytek.

Například většina cukrovarů, které zpracovávají cukrovou třtinu, již nyní sama vyrábí dostatek energie při klesající vlastní spotřebě a vydělává díky výhodám palivových pelet.

Odpad, který v tomto odvětví vzniká – bagasa -vykazuje sám o sobě ty nejnevhodnější vlastnosti (vysoká vlhkost, tendence vyvolávat problémy při skladování, možnost vznícení a prudkého hoření, nízká objemová hmotnost). Právě peletováním se získá energeticky vynikající výrobek, který lze skladovat jako zásobu v době, kdy cukrovar je odstaven, bez problému hospodárně převážet i prodávat jiným uživatelům ve veřejné síti.

Jak se pelety vyrábějí?

Surovina, která má být peletována, se plynule přivádí do peletovací komory lisu. Zde je rovnoměrně tvarována jako dva klíny a usměrňována dvěma rolnami (ocelovými válci) na vnitřní povrch matrice. Otáčení matrice přivádí k otáčení i rolny, surovina je tak lisována pod extrémně vysokým tlakem a v důsledku toho protlačována otvory v matrici.

Pelety jsou tím extrudovány, poté je na vnější straně matrice nastavitelné nože řežou na požadovanou délku.

Samozřejmě se jakost pelet i kapacita lisu mění s fyzikálními vlastnostmi peletované suroviny. Někde se požadují pelety k okamžité spotřebě, jinde se vyžaduje přidávání pojiv nebo maziv k vytvoření požadované struktury. Podstatný podíl na výsledném produktu mají takové činitele jako vlhkost, viskozita maziv, zrnitost.

Změna jednoho nebo více těchto činitelů může často změnit „nepeletovatelný“ materiál na snadněji a hospodárněji zpracovatelný. Dalšími činiteli, ovlivňujícími schopnost peletování, jsou lisovací matrice, její konstrukce, rychlost otáčení, vlastnost materiálu i udržování plynulosti chodu.

V celé Evropě je v provozu mnoho peletovacích linek pro zpracování odpadů. V severní Evropě jsou to zejména linky na zpracování dřevitého odpadu, ve Francii se peletuje kompost, ve východní Evropě pak uhelný prach – mour.

V současné době je oblíbené peletování dřevitého odpadu, stále více zpracovatelů dřeva investuje do peletovacích linek s cílem zužitkovat odpad a vydělat na jeho prodeji ve formě palivových pelet.

V České republice není zatím mnoho zařízení na takové zpracování odpadů, budoucnost jistě přinese změnu.

Peter Lange,

CPM Europe B.V.,

Amsterdam, Nizozemsko

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *