Odpadní plasty ze stavebnictví

Plasty jsou nazývány materiály 21. století. Jejich uplatnění ve stavebnictví je druhou nejčastější aplikací - po obalech. Pro aplikace ve stavebnictví je požadována dlouhodobá životnost, avšak po skončení aplikace je nutno hledat ekologické využití plastů.

Množstevně je zatím podíl odpadních plastů ve stavebních odpadech zanedbatelný, v budoucnu se však bude výrazně zvyšovat. Již dnes bychom měli připravovat řešení, která by spočívala v recyklaci nebo energetickém využití použitých plastů ze stavebnictví. Kampaň hnutí Arnika z počátku letošního roku by se měla změnit z „Nespaluj, recykluj“ na „Neskládkuj, využij“.

VÝROBA A RECYKLACE


Světová výroba a spotřeba plastů v roce 2011 vzrostla o 5,7 % na 280 mil. tun. Na tomto růstu se podílí především Čína, evropské hodnoty růstu budou nižší.

Celková spotřeba plastů v Evropě se v roce 2010 vyšplhala na 46,4 mil. tun a byl vykázán vznik celkem 24 mil. tun odpadních plastů. Stavebnictví se na spotřebě nově vyrobených plastů podílí 20,6 % ( 9,6 mil. tun). Vzhledem k dlouholeté životnosti plastů ve stavebnictví dosáhly odpadní plasty v EU-27 + Švýcarsko a Norsko v roce 2010 hmotnosti 1,4 mil. tun, tj. pouze 5,7 % ze všech plastových odpadů.

Z rozsáhlého strategického analytického dokumentu pro oblast využívání druhotných surovin, zpracovaného pro MPO ČR, vyplývá, že produkce stavebních a demoličních odpadů představuje u nás největší hmotnostní materiálový tok ze všech odpadů. Kvalita datové základny v oblasti nakládání s těmito odpady je nejednotná. Dle CENIE (ISOH) bylo v roce 2009 vyprodukováno 14,9 mil. tun těchto odpadů, dle ČSU to bylo pouze 11,2 mil. tun.

O podílu plastů ve stavebních odpadech nejsou v ČR žádné oficiální údaje. Bylo vykázáno 55 tis. tun odpadů z izolací, které neobsahují azbest a nebezpečné látky. Z toho byla 1 tuna recyklována a 29 tis. tun skládkováno. V datech získaných Asociací pro rozvoj recyklace stavebních materiálů (ARSM) nejsou plasty vedeny samostatně. Mohou se vyskytovat v položce „Smíšený stavební odpad“ – v roce 2008 představoval 118 tis. tun, nebo ostatní s výskytem 475 tis. tun.

PODPORA RECYKLACE

V posledním období se samotní výrobci polymerů snaží podporovat recyklaci odpadních plastů. Recyklace spotřebitelského odpadu PVC dosáhla v roce 2010 hmotnosti 260 842 tun, což představuje výrazné překročení ročního cíle 200 000 tun. V ČR se jednalo o objem recyklovaného PVC ve výši 16 464 tun (zdroj odpadního PVC nemusel mít původ v ČR). Pro rok 2010 se plánuje v Evropě recyklace 800 tis. tun PVC.

Obdobný charakter má iniciativa výrobců EPS izolací, konkrétně Německá asociace výrobců EPS (IVH), která spolu s asociací pro vnější zateplování budov (WDVS) vloni zahájila výzkumný úkol pro nové cesty využití odpadních EPS izolací po demolicích budov v budoucích letech. Je nutno si uvědomit, že první zateplení budovy pomocí EPS bylo realizováno v Berlíně v roce 1959, přičemž aplikace i v době krize rostly, když v loňském roce bylo v Německu spotřebováno přes 250 tis. tun EPS. Jak budou budovy postupně demolovány, je nutno řešit i problematiku využití odpadního EPS. V Německu je skládkování plastů zakázáno, a tak nezbývá než zrealizovat linky pro mechanické recyklace nebo pro energetické využití.

V ČR bylo v roce 2009 vytříděno 8 tis. tun odpadních EPS (v EU-27+2 celkem 500 tis. tun). Ze stavebnictví bylo 31,7 % v ČR (v EU – 27,4 %). Na skládkách skončilo v ČR 5 tis. tun EPS odpadů.

ŘÍZENÍ PROCESŮ

Německo by mohlo posloužit jako příklad pro řízení odpadních procesů. Po zákazu skládkování využitelných (spalitelných) odpadů došlo k výraznému snížení skládkovaných plastů z 1,7 mil. tun v roce 2003 na 0,4 mil. tun v roce 2005 a k necelým 0,1 mil. tun v roce 2009. Využití, tj. mechanické recyklace plus energetické spalování, dosáhly navýšení z 2,1 mil. tun v roce 2003 na 4,9 mil. tun v roce 2009. Jinak řečeno 98 % odpadních plastů je využíváno, z toho 33 % mechanickou recyklací a 65 % energeticky (pracuje 73 energetických zařízení s kapacitou 19 mil. tun odpadů za rok).

Mají statisticky podchyceny i odpadní plasty z výroby a zpracování plastů – činí 0,9 mil. tun, z toho 0,1mil. tun vznikne u výrobců a 0,8 mil. tun u zpracovatelů plastů. Odpad plastů po skončení životnosti činil v roce 2010 celkem 4,3 mil. tun, z toho 1,7 mil. tun u společností a 2,6 mil. tun u obyvatelstva. Z této části pouze 1,7 % skončilo na skládkách, když u 65,4 % byl využit energetický potenciál.

Podle nejnovějších údajů z února 2012 bylo v roce 2010 v Německu využito 96 % plastových odpadů ze stavebnictví, z toho 27 % mechanickou recyklací a 69 % energeticky. Podíl odpadních plastů ze stavebnictví byl v Německu vyšší než v průměru v EU-27+2 – konkrétně 8,0 % oproti 5,7 %.

Realizací opatření v souvislosti se zákazem skládkování spalitelných odpadů se očekává v Německu snížení emisí CO2 z 40,4 mil. tun v roce 1990 na 12,3 mil. tun v roce 2012. Úkol daný Kjotským protokolem, tj. snížit emise CO2 do roku 2012 o 8 % proti roku 1990, se podaří překročit na 21 %.

 

Ing. František Vörös
konzultant Sdružení EPS ČR

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *