Drtiče na kovové třísky

V současné době se při úpravě třísek z kovoobráběcích operací používají prakticky výlučně kontinuální odstředivky, které však vyžadují, aby třísky byly krátké a pokud nejsou, je nutno je předem drtit. V podstatě rozeznáváme tři základní typy drtičů. Nožové drtiče zvané též lidově "kafemlýnky"" jsou...

V současné době se při úpravě třísek z kovoobráběcích operací používají prakticky výlučně kontinuální odstředivky, které však vyžadují, aby třísky byly krátké a pokud nejsou, je nutno je předem drtit.

V podstatě rozeznáváme tři základní typy drtičů.

Nožové drtiče zvané též lidově „kafemlýnky““ jsou nejstarším typem drtiče. Na obrázku je pohled do vnitřku spodní části drtiče do prostoru rozvolňovacích ramen umístěných na hlavě ramen. Na tuto spodní část se nasadí trychtýř, do kterého se sypou třísky. Rozvolňovací ramena míjejí při otáčení roztrhávací bloky na vnitřku spodní části. Vzdálenost mezi rameny a bloky je 1 až 2 mm podle velikosti drtiče. Tímto pohybem dochází k rozvolňování (roztrhávání) chuchvalců třísek na menší kusy.

Takto předem upravené třísky se dostávají do prostoru pod hlavou ramen, kde je vlastní drtící zařízení. Toto drtící zařízení je možno přirovnat k ozubenému kolu nasazenému pod hlavou na hřídel drtiče a k stacionárnímu věnci. Otáčením kola uvnitř věnce dochází k vlastnímu drcení. Některé drtiče jsou opatřeny výhozem velkých kusů, tzn. že část věnce se vzdálí od kola a vytvořeným prostorem může vypadnout velký kus.

Tento typ drtiče má zásadně tři nevýhody:

– Choulostivost na velké kusy, které se při pracovní disciplíně na rozdíl od západní Evropy v ČR chronicky vyskytují. Velký kus vhozený do trychtýře v třískách se nejprve zapříčí mezi nejdelší rozvolňovací rameno a roztrhávací blok. I přes různé druhy ochrany je náraz tak rychlý a tvrdý, že ochrana nestačí včas reagovat a často dochází k ohnutí ramen, a tím k prasknutí nožů z řezné oceli nebo tvrdokovů, které jsou zasazeny do náběhové hrany ramen. Oprava je velice svízelná, protože dosedací plocha pod noži se musí většinou frézováním opracovat, protože při její nerovnosti by bezprostředně došlo k opětnému prasknutí nože. Při zablokování se reverzacemi postupně dostává velký kus přes kratší ramena k vlastnímu drtícímu zařízení, kde je i výhoz velkých kusů. Než se však velký kus dostane k tomuto zařízení, většinou způsobí poškození rozvolňovacích ramen, nebo vylomení roztrhávacích bloků.

– Při vyprazdňování vyhazuje drtič dlouhé třísky.

– Při vhození velkého chuchvalce může dojít k tomu, že se zapříčí v trychtýři (přemostění) a pak není uchopen rozvolňovacími rameny ve spodní části drtiče.

Z uvedených důvodů je použití tohoto typu drtiče v ČR podmínkách problematické a po osobních zkušenostech ho nedoporučujeme.

Kladivový drtič. Třísky jsou drceny kladivy nasazenými na rotoru drtiče. Tento typ drtiče se v posledních dekádách minulého století v ČR nejvíce používal. Podle našeho názoru byl nejvhodnější pro podmínky v ČR, i když byl investičně náročnější než ostatní typy drtičů. S ohledem na velkou hlučnost, vysoce překračující hygienické normy, (obzvláště při vniku velkých kusů) se až na výjimky již nově neinstaluje.

Drtiče s drticími hřídelemi

Třísky se drtí mezi kotoučovými noži, nasazenými střídavě proti sobě na dvou drtících hřídelích. Jedna hřídel může být též nahrazena ozubeným hřebenem, který zapadá mezi kotoučové nože drtící hřídele.

Pokud jsou hřídele resp. hřídel a ozubený hřeben umístěny vodorovně vedle sebe, nemá velký kus možnost úniku a buď se tento rozdrtí nebo se poškodí drtič. U menších drtičů, používaných převážně u obráběcích strojů, se začíná používat místo jedné hřídele ozubený hřeben, který se při nastaveném tlaku sklopí a velký kus propadne.

U drtičů s drtícími hřídelemi umístěnými nad sebou je dána možnost, že při reverzaci drtič vyhodí velký kus pod sebe. Třísky jsou do drtiče podávány např. šnekovými dopravníky, které vysypanou dávku rozmělní a přivádějí třísky kontinuálně do drtiče, kde jsou drceny. Ve dně šnekového dopravníku je před drtičem tyčové síto, kterým krátké třísky propadnou do podstaveného dopravníku a nezatěžují zbytečně drtič.

Do tohoto dopravníku vypadávají též třísky rozdrcené drtičem. Pohon drtiče je zásadně hydraulický. Náběh kotoučových nožů je proto měkký. Po vniku velkého kusu a jeho nahmátnutí kotoučovými noži se postupně zvyšuje drtící tlak. Po dosažení nastaveného tlaku přestává šnekový dopravník podávat třísky.

Drtič není dále zatěžován dalšími třískami a před kotoučovými noži se vytvoří prostor pro pozdější propad velkého kusu. Drtící tlak se dále plynule zvětšuje a po dosažení nastavené hodnoty začne drtič, pokud do té doby nedošlo k rozdrcení velkého kusu, reverzovat. Při reverzaci propadne velký kus v prostoru před drtícími hřídelemi pod drtič do podstaveného dopravníku.

Tento typ drtiče běží pomalu a bezhlučně. Hlučnost je závislá pouze na použitém hydraulickém agregátu.

Drtiče tvoří součást třískového hospodářství, kde společně např. se zvedacím a vyklápěcím zařízením, dopravníky, odstředivkou, zásobníkem na odstředěnou kapalinu, paletami nebo kontejnery, separátory a filtry pracují nyní prakticky výlučně v automatickém pracovním cyklu. Konfigurace třískových hospodářství se projektuje případ od případu a komfortnost zařízení se řídí potřebami a možnostmi zákazníků.

Karel Hansel,

Mayfran Praha, s.r.o.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *