Co trápí obce

Co trápí obce PODTITULEK: Otázky a odpovědi Výklad zákona přináší v praxi někdy těžkosti. V článku přinášíme odpovědi na několik nejasností, s nimiž se obce a města při hospodaření s odpady často setkávají. Mohou být nádoby na odpad umísťovány na komunikacích, parkovištích a chodnících dle zákona o...

Co trápí obce

PODTITULEK: Otázky a odpovědi

Výklad zákona přináší v praxi někdy těžkosti. V článku přinášíme odpovědi na několik nejasností, s nimiž se obce a města při hospodaření s odpady často setkávají.

Mohou být nádoby na odpad umísťovány na komunikacích, parkovištích a chodnících dle zákona o pozemních komunikacích a jak postupovat v případech, že nikoliv?

ODPOVĚĎ: Ve smyslu zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích v platném znění, je možné na vozovkách, dopravních ostrůvcích a krajnicích dálnice, silnice a místní komunikace umístit sběrné nádoby na odpady (rozumí se trvale) jako pevné překážky pouze na základě povolení silničního správního úřadu za vyjádření (souhlasu) dalších specifikovaných orgánů. Reálnost tohoto postupu a závěru je prakticky nulová. Jiná otázka je, zda po projednání s těmito orgány je možné na přesně vymezenou dobu zabezpečit odvoz odpadů vyprázdněním těchto nádob umístěných přechodně na krajnicích všech druhů komunikací. Tato situace je v podstatě individuálně řešitelná a v praxi není ojedinělá.

Při povolování a provozování parkovišť je možné zajistit i místa pro nádoby na odpad, což se běžně děje u odpočívadel (parkovišť) komunikací (zejména dálnic), stejnou možnost (a dokonce vhodnou povinnost) má zřizovatel jiných parkovišť na okraji (uvnitř) zástavby apod. Samozřejmě toto neplatí u parkování vozidel na komunikacích.

Chodníky také nejsou obecně místa pro trvalé umísťování nádob na komunální odpad (i když zkušenosti zejména z měst někdy ukazují pravý opak). Zásadně platí to, co bylo řečeno u vozovek, to znamená časově přechodné vynesení nádob od jednotlivých prioritních původců odpadu nebo službou realizující svoz odpadů na chodník a po vyprázdnění opětovné zařazení na stabilní místo pro ukládání odpadu zejména občany, je možné.

V rámci adresného místa (chodníku) lze také za přijatelných podmínek pro chodce legalizovat trvalé úložiště těchto nádob.

Umísťování nádob neřeší zákon číslo 125/1997 Sb., o odpadech v platném znění (dále zákon o odpadech). Je to věcí předmětného stavebního řízení, v našich podmínkách ovšem také (u starších staveb) rozumných zvyklostí dodržovaných desítky let.

Obce mají v moci nástroj, který může tuto věc v místě ošetřit, a to je § 9 odst. 2 zákona o odpadech.

Pokud obec přijala ve své samostatné působnosti obecně závaznou vyhlášku k místnímu systému sběru, svozu, třídění, využívání a zneškodňování komunálních odpadů do 29. 2. 2000, kdy nabyla účinnosti novela zákona o odpadech zákon č. 37/2000 Sb., má občan dvě možnosti:

1. zapojit se do systému stanoveného vyhláškou obce, a tedy plnit příslušné povinnosti (mimo jiné stanovené případně i pro umístění nádob),

2. nezapojit se do systému stanoveného obcí, potom musí prokázat, že odpad využil nebo řádně zneškodnil sám v souladu s příslušnými předpisy. Nelze přitom vycházet z předpokladu, že občan nevyprodukuje žádný komunální odpad.

Pokud je po 29. 2. 2000 přijata obcí příslušná vyhláška, tak od její účinnosti fyzické osoby jsou bez výjimky povinny se do tohoto systému zapojit. Nová vyhláška však musí výslovně zrušit případně existující vyhlášku předchozí, přijatou na základě znění zákona o odpadech do 29. 2. 2000.

Shrnutě vyjádřeno, obecně závazná vyhláška přijatá obcí před 29. 2. 2000 je platná, pokud nebyla výslovně zrušena vyhláškou novou.

Obecně závaznou vyhlášku obce, její výkon, může pozastavit okresní úřad, zrušit ji může jen Ústavní soud.

Čí je povinnost zřídit k příslušnému obytnému domu nebo provozovně příslušné vyhrazené místo pro umístění nádoby na odpad (popelnice, kontejnery apod.) -obce nebo vlastníka budovy?

ODPOVĚĎ: Zákon o odpadech ve svém ustanovení § 2 odst. 12 stanoví, že obec se stává původcem komunálního odpadu v okamžiku, kdy fyzická osoba odpad uloží na místě k tomu určeném, obec se stává současně i vlastníkem tohoto odpadu. Je zcela logické a evidentní, že fyzické osoby bydlí a produkují odpad v domech rodinných, chatách, bytových objektech. Povinnost zřídit vyhrazené místo pro umístění nádob na odpady má vlastník budovy (správce).

Nádoby mohou být umístěny v budově (např. ve sklepě), nebo na pozemku souvisejícím s budovou. Nádoby mohou být také umístěny městem do vyhrazeného místa na veřejném prostranství (velkoobjemové kontejnery). Tyto otázky neřeší zákon o odpadech, ale mají být v počátku vyjasněny v rámci stavebního (kolaudačního) řízení stavby (viz předchozí otázka).

Produkce a řádné uložení (třídění) odpadů od fyzických osob je věcí občanů, rodin, vlastníků nemovitostí i obcí. Nelze tyto povinnosti jednostranně v části ukládání odpadu do nádob a jejich umístění vyžadovat po obci.

Jaký je vztah obce k nepořádku v takovémto stání pro nádoby podle zákona o odpadech? Je možné to upravit obecně závaznou vyhláškou, i když to zákon přímo neukládá a nepopisuje?

ODPOVĚĎ: Otázka, kdy se stává obec vlastníkem odpadu „domovního“ a ten se stává odpadem komunálním je v zákoně o odpadech „ošetřena“ splněním obecné podmínky uložení na místo určené. Bližší podmínky zákon neuvádí. Je tedy možné v obecně závazné vyhlášce tuto záležitost specifikovat. U pevně zřízených stání pro nádoby ovšem je uložením odpadu od občana naplněna podmínka vzniku komunálního odpadu, a tím odpovědnosti obce za svůj majetek. Čistota těchto míst je samozřejmě problematická, a to s ohledem na jejich přístupnost a převažující anonymitu zákazníků.

Vyvozování odpovědnosti by bylo teoreticky možné za předpokladu přístupu pouze přesně určeného počtu občanů k nádobám, usvědčení konkrétní osoby z nepořádku a porušení pravidel pro naplňování nádob stanovených obecně závaznou vyhláškou. Je to spíše teoretická možnost.

Poněkud jiná situace je u nádob na odpady umístěných v obytné budově nebo na pozemku při nich, kdy moment vzniku komunálního odpadu lze odvodit až od přepravy nádob na dočasné místo (chodník, krajnice komunikace) k vyprázdnění (odvoz odpadu). Zde nepořádek evidentně řeší vlastníci (nájemci) nemovitostí.

Jaké případné sankce nebo opatření může obec udělit ve výše uvedených postupech a komu (vlastníku budovy, správci nebo nájemci, občanovi apod.)?

ODPOVĚĎ: Porušení povinnosti stanovené obecně závaznou vyhláškou k nakládání s komunálním odpadem ze strany fyzické osoby lze sankcionovat až do výše 10 000 Kč. Postupuje se přitom podle zákona ČNR č. 200/1990 Sb., o přestupcích v platném znění.

Pokud poruší povinnosti stanovené zmíněnou vyhláškou právnická nebo fyzická osoba oprávněná k podnikání, která se dle dohody s obcí zapojila do systému sběru, třídění, využívání a zneškodňování komunálního odpadu, obec jí uloží pokutu až do 200 000 Kč.

Pokud se do obecně závazné vyhlášky obce zahrnou otázky čistoty a vzhledu obce, lze pokuty řešit podle ustanovení § 46 zákon ČNR č. 200/1990 Sb., o přestupcích v platném znění. Podmínkou je naplnění subjektivních i objektivních podmínek pro uplatnění pokuty. Ta je přednostně směrována vůči fyzickým osobám.

Nedostatky v čistotě a vzhledu obce lze také sankcionovat podle ustanovení § 57-§ 59 zákona č. 128/2000, o obcích.

Emil Rudolf,

ředitel Odboru výkonu státní správy

Ministerstva životního prostředí,

pracoviště Hradec Králové

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *