Auditoři Unie mají výhrady

Twinningové projekty EU a podpora ekologických projektů v kandidátských zemích nesplnily očekávání, tvrdí Evropský účetní dvůr.

Po provedení auditu programů Evropské unie pro podporu budování institucí v kandidátských zemích v oblasti ochrany životního prostředí zveřejnil Evropský účetní dvůr dvě zvláštní zprávy, které uznávají přínosy těchto programů, avšak vyjadřují výhrady k tomu, jak dalece se podařilo dosáhnout výsledků. Studie říká, že jejich realizace „byla jen částečně úspěšná“.

Prosazování vázne

Zpráva o twinningu – hlavním nástroji EU na podporu budování institucí v kandidátských zemích – konstatuje, že programy významným způsobem pomohly v přebírání práva EU, „ale poněkud méně při jeho zavádění a prosazování“. To, co podle předpokladu měly být „zaručené“ výsledky, „jsou často výsledky jen částečně dosažené a významně zpožděné,“ uvedl Evropský účetní dvůr.

Dvůr si uvědomuje význam twinningu, zahájeného Evropskou unií v roce 1998 na pomoc rozvíjení silných správních kapacit v kandidátských zemích tak, aby byly schopny přijmout a zavést acquis. Na základě twinningových programů byly financovány dočasné pobyty stovek úředních činitelů a odborníků z EU15 v kandidátských zemích. Správní a veřejnoprávní instituce členských států, které do twinningových programů vyslaly své pracovníky, disponují jedinečnými znalosti a konkrétními zkušenostmi ze zavádění a vynucování práva EU.

Optimistické předpoklady

„Předpokládalo se, že po ukončení twinningových projektů budou kandidátské země schopny splnit požadavky příslušné legislativy EU,“ poznamenává Dvůr ve zprávě. Tento předpoklad však byl podle něj příliš optimistický. V časovém rámci vyčleněném na jednotlivé twinningové programy nebylo možné zavést plně fungující, efektivní a udržitelnou organizaci. „Interakce mezi četnými veřejnými správami zapojenými do twinningu vede k administrativní složitosti, která zeslabuje účinnost a efektivnost. Příliš mnoho času se musí věnovat čistě administrativním otázkám, na úkor hlavního úkolu, tedy na úkor poradenství kandidátským zemím v oblasti budování institucí.“

„Mezi zjištěné problémy patří například stále ještě dlouhé prodlevy mezi posouzením potřeb a realizací projektu, jakož i komplikovaný platební systém. Projevují se také tendence přespříliš zdůrazňovat twinning na úkol dalších mechanismů, jichž je v rámci podpory poskytované Evropskou unií také možno využít. V některých případech to vedlo k odklonu od původního cíle twinningu a k nedostatečně selektivnímu a koordinovanému využití těchto programů.“

Ve druhé zvláštní zprávě se Dvůr zaměřuje na identifikaci nedostatků, které se podle jeho názoru vyskytují ve financování ekologických projektů v kandidátských zemích ze zdrojů programu Phare a ISPA v letech 1995 až 2001. „Kandidátské země neměly dostatečné institucionální kapacity na to, aby si vypracovaly s dostatečným předstihem ekologické a finanční strategie. To vedlo k neadekvátnímu stanovení prioritních projektů a nejefektivnějších způsobů jejich financování,“ uvádí se ve zprávě.

Dvůr shledal, že omezené institucionální kapacity způsobily problémy v přípravě projektů a ve výběrových řízeních na dodavatele infrastrukturních projektů v oblasti životního prostředí. „Komisi se ne vždy dařilo tyto záležitosti efektivně řešit, s tím důsledkem, že do konce roku 2001 byla uzavřena jen jediná smlouva na výstavbu v rámci programu ISPA.“ Naproti tomu v rámci posuzovaných dřívějších infrastrukturních projektů programu Phare „jakmile bylo ukončeno výběrové řízení, realizace jako taková postupovala ve většině případů relativně hladce“.
Zdroj: ICEU

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *